Navštíveno: 16. 1. 2022
Historie: Královská obora neboli Stromovka je park v Praze-Bubenči v nivě Vltavy jižně od Císařského ostrova, od něhož ji odděluje průplav. Je to jeden z nejvýznamnějších přírodně krajinářských parků v Praze. Někteří autoři předpokládají, že Královská obora byla založena králem Přemyslem Otakarem II. v místě jilmové doubravy, snad v roce 1268. Tento les náležel ke zboží kláštera svatojiřských benediktinek. Historická zmínka o Královské oboře (v Ovenci) se týká roku 1320, kdy ji Jan Lucemburský vyňal z majetku, který postupoval svatovítskému proboštství. V roce 1495 byl na jižní náhorní hraně obory vystavěn královský lovecký letohrádek pro Vladislava Jagellonského, pozdější místodržitelský letohrádek. Za panování Ferdinanda I. v roce 1547 byl v oboře zřízen rybník a o 12 let později byla obora rozšířena. K roku 1575 je doloženo, že v oboře žilo velké množství jelenů, kachen, hus a jiného divokého ptactva . Za panování Rudolfa II. byly v oboře provedeny rozsáhlé změny. Lovecký letohrádek byl po roce 1578 renesančně přestavěn na lodžiovou vyhlídkovou stavbu. V roce 1584 byly provedeny parkové úpravy, vytvořeny další rybníky. V letech 1584 až 93 byla pod Letnou proražena tzv. Rudolfova štola pro napájení nového Velkého rybníka. Toto nesmírně technicky a časově náročné dílo přivádělo vodu z Vltavy poblíž dnešního Štefánikova mostu, vyústění pak bylo do středu Královské obory poblíž Šlechtovy restaurace. V této souvislosti Česká komora zřejmě vyjádřila svůj vděk panovníkovi tím, že zakoupila a Rudolfovi II. darovala mlýn v Předním Ovenci. Jde o dnešní Císařský mlýn na západním okraji Stromovky. Mlýn byl v letech 1589–1590 přestavěn, jeho areál byl rozšířen o arkádovou chodbu a lázeň s grottou a navíc zde byla vybudována brusírna drahých kamenů. V roce 1606 byla k Císařskému mlýnu přistavěna mohutná bosovaná brána s monogramem "R" v průčelí. Z roku 1624 pochází dopis zahradníka a lesníka Baltazara Sedlmayera, adresovaný královské komoře; v něm se dotazuje, zda může o velikonocích "netrpělivé obecenstvo" opět přivést do obory, jak je odedávna zvykem. V roce 1679 Císařský mlýn vyhořel. O deset let později v roce 1689 byla v Královské oboře poblíž Velkého rybníka postavena nákladem hraběte Kryštofa Vratislava z Mitrovic Královská dvorana. Pachtýřem prvního hostince byl Joan Batista du Bois, který téhož roku 1689 žádal o jeho rozšíření pro obydlí své rodiny a čeládky. To byla pozdější Šlechtova restaurace. Od roku 1804 je Královská obora zpřístupněna veřejnosti celoročně a je využívána jako park, pro nějž se ujal název Stromovka. Z ohrady se šesti branami se dochovaly brána západní a severozápadní brána z Gotthardské ulice s pamětní tabulkou z roku 1804. Současné úpravy pocházejí vesměs z 19. století, kdy byly některé rybníky zrušeny a vytvořena současná soustava potoků, luk a zalesněných ploch. Bylo vysazeno mnoho druhů introdukovaných dřevin a zahradních kultivarů, což vytvořilo z Královské obory významné arboretum. Roku 1866 společnost Buštěhradská dráha prodloužila železniční trať Kladno – Bruska (dnes stanice Praha-Dejvice) do Buben, kde ji napojila na státní dráhu. Ve Stromovce trať prochází po jejím horním okraji a také krátkým tunelem, zvaným Bubenečský či Dejvický. V roce 1885 byla do Královské obory prodloužena trať koněspřežné tramvaje, která končila u Marinkovy továrny v Holešovicích (u dnešního Veletržního paláce). 8. září 1898 byla jako první z pražských tratí koňky zprovozněna pro elektrické tramvaje. 15. května 1908 byla vybudována u Výstaviště tramvajová smyčka, druhá v Praze, první stálá. Úsek Výstaviště – Královská obora byl naposledy v provozu 28. září 1941, koleje byly vytrhány 1944, později byla v úvodní části tohoto úseku obnovena smyčka Výstaviště. U bývalé konečné Královská obora dosud stojí budova bývalé vozovny. Část Královské obory byla roku 1890 vyčleněna pro vybudování výstaviště. U příležitosti Jubilejní zemské výstavy v Praze roku 1891 byla u horního vstupu parku (u dnešního severního konce Ovenecké ulice) ukončena Křižíkova elektrická dráha na Letné, první elektrická tramvajová trať v Praze i v českých zemích, navazující na letenskou lanovku. Roku 1893 byla tramvajová trať prodloužena Stromovkou k Místodržitelskému letohrádku, přičemž překračovala železniční tunel. Roku 1903 byly koleje z Královské obory odstraněny. V roce 1891 byl v Královské oboře nedaleko výstaviště, uspořádán II. všesokolský slet. Sokolové se tak připojili k Jubilejní výstavě na blízkém výstavišti, kde se prezentovali svou výstavkou. Přípravy poněkud zkomplikovala jarní povodeň, která vyhlédnutý pozemek zanesla bahnem. Za necelé dva měsíce byly na pozemku zapůjčeném městem vybudovány tribuny a další objekty, 15 dní po akci byl pozemek v původním stavu městu vrácen. Dne 1. září 1988 byla tato obora vyhlášena Přírodní památkou o celkové rozloze 91,03 ha. Při povodni v srpnu 2002 byla zaplavena vodou, což vedlo k částečnému poškození vegetace. Část obory za železniční tratí Praha-Děčín u řeky Vltavy pak poškodila další velká povodeň v červnu 2013.
Stromy a keře zastoupené v oboře jsou pouze z malé části původní (ty se nacházejí zejména podle slepého ramene), většina je ovlivněna člověkem. Podél všech rybníčků jsou křovinaté porosty pravidelně udržovány člověkem, místy jsou vysázeny i záhony okrasných rostlin. Druhové složení vegetace ovlivňují i vodní ptáci, například kachny divoké (Anas platyrhynchos), které se zde vyskytují celoročně. Po povodni v roce 2002 odumřelo obrovské množství stromů a do třech let po povodni oschlo 224 kusů. To se člověk pokusil napravit vysazením téměř 50 tis. cibulovin, 20 tis. trvalek, cca 3 tis. rhododendronů a azalek, obnovením cca 20 ha trávníků a ošetřením celkem cca 1 tis. stromů a vysazením cca 300 nových stromů. Nachází se zde množství exotických dřevin, včetně šlechtěných okrasných forem, z jehličnanů například tisovec dvouřadý (Taxodium distichum)a pamodřín Kaempferův (Pseudolarix kaempferi). Také tu nalezneme mnoho kultivarů buků, dubů – např. Dub dvoubarevný (quercus bicolor), jasanů a dalších druhů stromů. Většinu bylinného porostu v oboře s výjimkou rumištních stanovišť a některých míst v podrostech stromů tvoří travnaté plochy. Porosty jsou díky lokalitě v nivě hojně podmáčeny, díky čemuž je možné v oboře rozlišit 4 typy trávníků odvozených od původních lučních společenstev (typ kostřavy červené, typ psinečku, typ pryskyřníku, typ ostřicový). Z rekreačních důvodů jsou ale často sekány, což negativně ovlivňuje množství bylinných druhů. I když se na první pohled může zdát, že park dominuje především hojnou vegetací, určitě stojí za zmínku i rozmanitá fauna. V letech 2001 a 2003 byl zjištěn výskyt 25 druhů měkkýšů (Mollusca), 54 druhů arborikolních ploštic (Heteroptera), 227 druhů motýlů (Lepidoptera) – např. Batolec červený (Apatura ilia), Otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), 109 druhů blanokřídlých (Hymenoptera) – např. Pačmelák (Bombus barbutellus), Čmelák zahradní (Bombus hortorum), 140 druhů vybraných čeledí brouků (Coleoptera), 5 druhů obojživelníků (Amphibia) – např. Skokan zelený (Rana aesculenta), Čolek obecný (Triturus vulgaris), Ropucha obecná (Bufo bufo), 2 druhy plazů (Reptilia) – např. Ještěrka obecná (Lacería agilis), Užovka obojková (Natrix natrix), 34 druhů ptáků (Aves) – např. Kavka obecná (Corvus monedula), Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax), Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) a 4 druhy savců (Mammalia) – např. Veverka obecná (Sciurus vulgaris). Za účelem zachování původních živočišných společenstev, zejména bezobratlých, tvoří základní kostru porostů domácí dřeviny a zachovávají se i ty přestárlé a odumřelé s dutinami. Tyto odumřelé dřeviny jsou důležité pro ohrožené druhy určitých druhů hmyzu a dalších členovců a obratlovců závislých na stromových dutinách (netopýři, ptáci, plši apod.)
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1lovsk%C3%A1_obora
Dojmy: Krásný anglický park, který dříve sloužil jako obora.
