Vtelno

Informace

Navštíveno: 18. 7. 2018

Historie: Vtelno (německy Wteln) je bývalá obec tvořící dnes místní část na jihovýchodě města Mostu v Ústeckém kraji. Vtelno je poměrně starou obcí. První písemná zmínka o ní se nachází v listině z roku 1287. Až do počátku 17. století se majitelé obce střídali. Jednalo se o církevní i světské feudály. Zpočátku patřilo pražskému biskupství (později arcibiskupství) a určitý podíl na něm měl i bílinský arcijáhen. Kolem roku 1418 se Vtelno dostalo jako zástava do majetku rodu Vršovců a patřilo k panství Nový hrad. V roce 1573 jej koupil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic a kolem roku 1600 opatřilo Hruškům z Března. K podstatným změnám v dějinách obce došlo roku 1629, kdy se ves stala majetkem cisterciáckého kláštera v Oseku. Opat Páter Vrát vyměnil s původními majiteli Vtelno za dvě malé odlehlé vesnice Ječovice v dnešním okrese Litoměřice a Černochov v okrese Louny. Obě měly tehdy po pěti osedlých. I když bylo Vtelno v té době vinou probíhající třicetileté války ve velmi špatném hospodářském stavu, mělo daleko vyšší hodnotu než obě jmenované obce a proto musel klášter doplatit ještě 1000 zlatých. Ke Vtelnu tehdy náležel panský dvůr a také deset sedláků s výměrou polí nad 30 strychů a 18 chalupníků s výměrou pod 30 strychů. Vtelno se stalo součástí hospodářského systému oseckého kláštera a zůstalo v něm začleněno až do konce feudalismu. Osecké panství představovalo značný hospodářský majetek organizovaný do dvou celků. První se nacházel v bezprostřední blízkosti kláštera okolo města Oseka s centrem v horním městě Hrobu, druhý ležel západně od Oseka a jeho správním centrem byla ves Škrle. Do tohoto druhého komplexu bylo včleněno i Vtelno spolu s vesnicemi Zálezly, Vysočany, Lažany, Hošnice a Bylany. Berní rula z roku 1654 charakterizuje Vtelno jako ves na stavení dobrá, rolí při ní žitných a pšeničných, luk na mále, položená v rovinách asi půl míle od Mostu, dobře si stojí obilím i dobytkem. V obci bylo 28 usedlostí, z nichž byly jen dvě pohořelé a jedna pustá. Také většina půdy byla obdělávána, prakticky každý osedlý choval nějaké domácí zvířectvo. Ve vesnici byl také kovář a šenkýř. V roce 1713 se uvádí 259 obyvatel a 32 hospodářských usedlostí. Proti předchozímu období se na vsi zvýšil i počet nezemědělských zaměstnání. K vrchnostenskému dvoru v té době patřilo 442,5 strychů polí a louky, které dávaly 23 fůry sena a 11 fůr otavy. Kromě toho byly součástí dominikálu i vinice a chmelnice. Dvůr prosperoval hlavně od roku 1693, kdy jej opat Páter Littwerig reorganizoval.

Vlivem rozmachu těžby hnědého uhlí se i ve vesnicích okolo Mostu začali v poslední třetině 19. století usazovat horníci z českého vnitrozemí, což měnilo národnostní skladbu obyvatelstva. Ve Vtelně se sice tyto změny neprojevovaly tak výrazně jako v obcích vyloženě hornických, ale i zde se na počátku 20. století objevuje několik českých hornických rodin. Nicméně Vtelno zůstalo typickou zemědělskou vsí, která si svůj zemědělský charakter ponechala i v této době. Vedle klášterního velkostatku zde na počátku 20. století působilo sedm velkých hospodářství a zhruba stejný počet chalupníků. Podle sčítání lidu z roku 1921 žilo ve Vtelně 639 obyvatel, z toho 438 Němců a 189 Čechů. Po 1. světové válce se ve Vtelně uživily tři hostince, dva obchody a podnikali zde četní řemeslníci a živnostníci (řezník, kovář, kolář, dráteník, fotograf, sklenář, holič, dva ševci a dva krejčí). Zemědělství však hrálo v obci stále přední úlohu. Kromě obilnářství se sedláci zabývali pěstováním chmele, zeleniny, ovoce a chovem včel. V roce 1924 došlo v rámci pozemkové reformy k vyvlastnění klášterního velkostatku a rozdělení jeho půdy. V obci působily tři spolky. Německý sbor dobrovolných hasičů, odbočka německého svazu chovatelů včel a odbor Národní jednoty severočeské. V politickém životě došlo po vzniku republiky také ke změnám. Oproti období Rakouska-Uherska, kdy obecní zastupitelstvo ovládaly zemědělské strany, došlo k politickému posunu doleva a ve Vtelně zvítězili němečtí sociální demokraté. V období Československé republiky začala v obci fungovat pobočka pošty, byly zlepšeny komunikace, v roce 1930 byl do obce doveden telefon. Po zabrání tzv. Sudet nacistickým Německem na podzim 1938 se část českého obyvatelstva vystěhovala, zůstali především horníci. Po skončení 2. světové války se ve Vtelně ustavil místní národní výbor v čele s Karlem Buriánkem. Po odsunu většiny německého obyvatelstva výrazně klesl počet obyvatel a ani nově příchozí nevyrovnali tuto početní ztrátu. Zatímco v roce 1930 žilo v obci 607 obyvatel, při sčítání lidu roku 1950 to bylo jen 378 a v následujících letech se tento počet výrazně neměnil. Ve vsi i nadále převažovalo zemědělství. Po roce 1948, kdy došlo ke znárodnění majetku větších hospodářství, fungovaly v obci československé státní statky. Majitelé menších polností založili jednotné zemědělské družstvo, které zde fungovalo do počátku šedesátých let 20. století. V sedmdesátých letech 20. století byla na svahu v jižní části obce vybudována nová čtvrť domů typu OKAL (dnešní ulice Židovická, V Kopečku, Příčná, Drobná a Hasičská) pro zaměstnance státních statků. V roce 1973 bylo také napuštěno nedaleké koupaliště Benedikt vytvořené rekultivací z povrchového dolu. V roce 1980 byl zrušen Místní národní výbor Vtelno a obec přičleněna k Mostu jako jeho místní část.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Vtelno_(Most)

Dojmy: Maličká vesnička, ve které je zachováno mnoho památek, ale také památek z okolních zaniklích vsí.

Mapa

a

Památky a zajímavosti

IMG_5069
IMG_5075
IMG_5081
IMG_5071
IMG_5063
IMG_5049
IMG_4989
IMG_5053
IMG_5057
IMG_5107
IMG_5001
IMG_5087
IMG_5099
IMG_5097
IMG_5023
IMG_5037
IMG_5113