Velichov

Informace

Městský erb:

Velichov_znak

Navštíveno: 16. 10. 2017

Historie: Obec Velichov měla v minulosti několik názvů jako např. Welchau, Welichow, nebo Welka. Nejstarší osídlení zdejší oblasti je z mladší až pozdní doby bronzové, které bylo na Děvíně, dnes zvaném Liščím vrchu a patřilo k chebské skupině popelnicových polí. Další doložené osídlení je až v 11. století slovanského původu, ale první písemná zmínka o této obci je až z 12. století, kdy byla pojmenována po jistém Velichovi či Velechovi, kterému zdejší místo patřilo a spadalo do Sedlecké župy. Následně na dobu od roku 1144 – 1336 se stala obec majetkem premonstrátského klášteru v Doksanech. Následně se obec stala majetkem krále Jana Lucemburského, který ji vyměnil za vesnice Kmětiněves a Černuc. Od té doby se stala zdejší oblast manstvím, které zde bylo až do poloviny 16. století. Již v roce 1528 se objevují první zmínky o zdejší tvrzi, kterou v té době získali Šlikové spolu s panstvím Hauenstein. Šlikové zdejší tvrz pronajali chudšímu příbuznému Buriánovi Šlikovi, ale již v roce 1565 je uváděn jako držitel Velichova Lorenz Langer, který již ale nevykonával manské povinnosti. Následně Velichov prodali Šlikové své příbuzné Lukrécii Šlikové. V roce 1621 byl Velichov nakonec spolu s tvrzí vypálen a vydrancován.

Po pobělohorské době byl Velichov Šlikům zabaven a následně byl v roce 1651 prodán Oliveru Wallisovi, který byl irským šlechticem sloužícím ve vojsku císaře Ferdinanda II. a po válce se usadil zde v Čechách a následně v roce 1667 zemřel a byl pochován ve zdejším bývalém kostele. Následně v letech 1711 – 1714 byl Velichov v držení Jan Kryštofa Kagera ze Štampachu. Následně jej získal v roce 1747 Jan František Hessler, který nechal vystavět zdejší zámek a držel zdejší obec až do roku 1770, kdy zemřel. Ve Velichově se vyráběli tzv. velichovské dózy, což byli ozdobné schránky, které byli určeny pro lázeňské hosty v Karlových Varech a kyselce, jinak se většina obyvatelstva živila především zemědělstvím. Během 2. světové války zde byl zřízen zajatecký tábor, kde bylo 60 francouzských zajatců, kteří zde pomáhali s chodem jako např. s regulací zdejšího potoka a pomáhali v zemědělství. Po konci 2. světové války dopadla na zdejší obyvatele velmi těžká rána, nejen v počtu padlých a válečných přídělů, ale také v podobě odsunu německého obyvatelstva, kdy byla většina obyvatel vysídlena a nahrazena českými dosídlenci, kteří již neměli pouto ke zdejším tradicím a historii. Tak začalo dočasné období úpadku zdejší obce, které se po roce 1990 pomalu začínalo obracet k lepšímu.

Zdroj: http://www.velichov.cz/index.php?page=historie-velichova

Dojmy: Malá vesnička rozkládající se v údolí kde protéká řeka Ohře.

Mapa

Památky a zajímavosti

IMG_5629
IMG_5572
IMG_5686
IMG_5653
IMG_5684
IMG_5645
IMG_5548
IMG_5635