Vršek - důl Barbora

Informace

Navštíveno: 6. 7. 2018

Historie: Tento uranový důl s převýchovným táborem vznikl v prosinci 1949 na území dnes již téměř zaniklé vesnice Vršek, která díky tomu byla téměř celá srovnána se zemí. Barbora patřila k větším pracovním táborům, kde ale byli velmi drsné klimatické podmínky, jelikož zde ležel čtyři měsíce v roce sníh a zbytek roku bylo chladno. Zdejší dozorci nebyli na vězně moc milí spíše naopak patřili k nejhorším z celého Jáchymovského pekla, což jsou nazývány všechny uranové doly spolu s pracovními tábory. V šachtě Barbora kde vězni pracovali bez pořádné ochrany zemřelo mnoho lidí, což je dáváno těžbě za nevhodných geologických podmínek. Zdejší vězni zde bydleli v dřevěných barácích, ve kterých bylo v té době velmi chladno. Tento tábor byl nakonec uzavřen dne 30. března 1957 a v roce 1991 byla většina budov srovnána se zemí, jen z jedné správní budovy se stal postupem času penzion. Do dnešních dnů se dochovala zpověď pana Zdeňka Křivky, který v tomto táboře byl dva a půl roku od listopadu 1952. Zde si dovolím citovat jeho vzpomínky:

„ Lágr Barbora mi zůstal nejvíce v paměti kvůli Kulhánkovi. Nedával jsem si pozor na pusu, což se mu doneslo. Jednou na odpolední směně si pro mě přišli fárači, že mám jít s nimi. Došlo mi, že jde o něco nedobrého. Odvedli mě na lágr na velitelský barák. Svlíkli mě donaha a nechali mě tam hodinu stát na chodbě. Byly tam tak tři až čtyři stupně. Nakonec vystrčil z jedněch dveří hlavu Kulhánek, abych se oblíkl a šel k němu. Zpočátku jsem to schytal jen slovně, ale za chvíli mě poslal se převléct z pracovních hadrů. Už jsem věděl, že jdu do korekce.“ Kvůli Kulhánkovi skončil Křivka v korekci mnohokrát, v horských podmínkách a velkých mrazech to znamenalo přímé ohrožení života. Korekci tvořila betonová stavba se třemi kójemi, v nichž byla zavěšena dřevěná lůžka bez matrací. „Už jsem tam několikrát byl, a protože jsem věděl, že tam bude zima, vzal jsem si ručník, což bylo samozřejmě zakázaný. Jak mě Kulhánek zavolal a uviděl ručník, zařval jak býk, chytil ručník a začal mě tahat po světnici. Nakonec mi mlátil hlavou do zdi. Pak mě strčili do díry, kde jsem byl asi týden. Venku bylo tak minus dvacet pět až minus třicet stupňů. V korekci se samozřejmě netopilo. Okýnkem pod stropem tam padal sníh. To už je na hraně přežívání. Musíte dělat všechno, abyste se nějak hýbal. Pohyb je základní zákon stvoření.“

Zdroj: https://www.palfi.cz/fotoalbum/letecke-snimkovani/vrsek---dul-barbora---tabor.html

Zdroj: http://www.mistapametinaroda.cz/?lc=cs&rt=19

Zdroj: http://www.mistapametinaroda.cz/?lc=cs&id=96

Dojmy: Zajímavé místo, které je velmi ale poznamené ponurou historií na počátku 2. poloviny 20. století.

Mapa

a

Fotografie

×