Ostrov

Informace

Městský erb:

znak_Ostrov

Navštíveno: 12. 8. 2015

Historie: Počátky osídlení jsou spojovány s kolonizací německých kolonistů z Frank a Bavor a s klášterem řádu cisterciáků z Oseka. Založení osady je připisováno Slávkovi z rodu Hrabišiců, o čemž svědčí i původní slovanský název Zlawcowerde (Slávkův Ostrov, později poněmčený na Schlackenwerth. Název Ostrov vyplývá z polohy mezi vodotečemi Bystřicí a Veseřicí. Nejstaršími dochovanými stavebními památkami jsou hřbitovní kostel svatého Jakuba Většího, pozdně románská stavba z let 1224–1226, jež dokládá osídlení počátkem 13. století; a základové zdivo hradu v suterénu a přízemí dnešního zámku. Současné historické jádro města však ukazuje, že Ostrov byl nově založen (tj. lokátorem vysazen) na vyvýšené poloze nad říčkou Bystřicí, západně od původní osady a kostela svatého Jakuba Většího, takže se kostel ocitl mimo půdorys náměstí. Velikost stavby nového kostela zasvěceného svatému Michalovi dokládá, že nemohl být příslušenstvím pouhé vesnice. Založení kostela, podle jeho raně gotického podvěží a severního portálu, lze zařadit již do druhé půle 13. století (dnešní členění a interiér kostela však byly dovršeny až po roce 1600). Podle archeologického průzkumu Jana Tajera a stavebně historického průzkumu Lubomíra Zemana z let 2003–2013 bylo dedukováno, že nově založený Ostrov byl městem (měl městský charakter) již od 60. či 70. let 13. století.. V té době zabavil Přemysl Otakar II. Hrabišicům (psaným již jako páni z Rýzmburka), konkrétně Borešovi, majetek za jeho účast při povstání Václava I. při konfliktu mezi Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Přemysl Otakar II. ostrovské državy Borešovi nevrátil a o druhé vzpouře jej dal roku 1277 popravit. Přibližně od 60. let 13. století budoval Přemysl Otakar II. královský hrad v Kadani, následně v roce 1276 nebo 1277 odebral postoloprtským benediktínům proboštství v pozdějším Klášterci a území přičlenil ke královské koruně. To svědčí o promyšleném zajišťování území, odkud Přemysl oprávněně očekával, zvláště ve druhé polovině 70. let 13. století, vpád římského císaře Rudolfa Habsburského. Nejpozději však se dostaly ostrovské državy do rukou Přemysla Otakara II. v roce 1277, kdy byl Boreš z Rýzmburka odsouzen ke ztrátě hrdla i majetku za druhou vzpouru proti králi. Při nedávném archeologickém nálezu zbytků základů hradu ze 13. století v místech dnešního ostrovského zámku se stal hypotetický předpoklad založení nového Ostrova – již jako města – Přemyslem Otakarem II. jistotou. Jan Lucemburský v roce 1331 tedy městská privilegia Ostrovu neudělil, jak se doposud uvádělo, ale jen potvrdil. Tvář města byla do dnešní podoby mnohokrát pozměněna řadou ničivých požárů a následnou novou výstavbou. Jediné, co dokládá středověký původ a vzhled hradu, jsou klenuté sklepy a substrukce hradu, vystavěného na obdélném půdorysu s přístupovým můstkem od západu přes říčku Bystřici. V 15. století se město stalo městem poddanským, patřilo hraběcímu rodu Šliků. Rod Šliků zbohatl především z těžby stříbra v nedalekém Jáchymově. V Ostrově byl vystavěn Šlikovský zámek, jehož existenci opět zmařil požár.

Po bitvě na Bílé hoře byl majetek rodu konfiskován a ostrovské panství připadlo vojevůdci císařských vojsk Juliovi Heinrichovi, vévodovi Sasko-Lauenburskému. Chtěje učinit z Ostrova své rezidenční sídlo, nechal přestavět Šlikovský zámek, založil zámecký park, svého času považovaný za osmý div světa, a svou pohřební kapli svaté Anny. Vdova Marie Magdaléna, rozená z Lobkowicz, založila roku 1666 kostel Zvěstování Páně s klášterem řádu piaristů. Piaristická kolej s latinským gymnáziem byla činná až do konce 19. století. V rozvoji města tzv. Posvátného okresku pokračovali také vévodův syn Julius František a jeho manželka, a to stavbou kaple sv. Floriána. V zámeckém areálu vybudovali letohrádek ve středu parku a dokončením celkové koncepce obou areálů. Letohrádek je raně barokní stavba z let 1674–1683 vystavěná pod vedením stavitele Abraháma Leuthnera, dnes zde sídlí pobočka karlovarské galerie umění. Sňatkem s poslední princeznou Sasko-Lauenburskou, Franziskou Sibylou Augustou (1675–1733), v roce 1690 připojil Ostrov ke svým panstvím Ludvík Vilém, markrabě Badenský. Tento rod si vybudoval své sídlo v Rastattu, v německém Bádensku. Tyto vazby, včetně mnoha architektonických podobností Ostrova s Rastattem, jsou také důvodem, proč se Rastatt stal v roce 1991 partnerským městem Ostrova. Toto období uzavírá v Ostrově stavba Paláce princů a kamenický skvost Bílá brána. V 19. století patřil Ostrov toskánské větví rodu Habsburků. V této době dostalo staré město dnešní podobu, vznikly četné měšťanské domy. Stará radnice, původně renesanční stavba, byla novogoticky upravena. K dalšímu rozvoji města přispěla po roce 1855 stavba železnice, a to prodloužením Buštěhradské dráhy na trati Praha–Cheb. Kolem vlakového nádraží, vzdáleného asi 1 km od středu města, vznikaly nové průmyslové závody – především porcelánka PULS firmy Josef Pfeiffer a Ludwig Löwenstein (1873–1945), a huť Eleonora, později továrna na lepenkový papír Theerag. V roce 1938 se město na základě Mnichovské dohody stalo součástí Německa. Česká menšina byla nucena odejít, ze zámku se stal v březnu 1939 první koncentrační tábor na území dnešního Česka, což připomíná pamětní deska na objektu. Poválečná léta byla ve znamení odsunu Němců, nového osídlování a především výstavbou sídlišť pro pracovníky uranových dolů v Jáchymově a později závodu na výrobu trolejbusů Škoda Ostrov. V místní části Ostrova Vykmanov byl v letech 1950–1960 tábor nucených prací pro politické vězně, zaměstnané v jáchymovských dolech, s nechvalně proslulou Rudou Věží smrti.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ostrov_(okres_Karlovy_Vary)

Dojmy: Město které je jakoby rozděleno na dvě různá historická centra (novodobé a středověké).

Mapa

Památky a zajímavosti

IMG_0927
IMG_0909
IMG_5691
IMG_0941
IMG_5695
IMG_0939
IMG_5778
IMG_5704
IMG_5685
IMG_5672
IMG_5707
IMG_0931
IMG_5785
IMG_0930
IMG_5670
IMG_5675
IMG_5721
IMG_5726
IMG_5667
IMG_5651
IMG_0934
IMG_0994