Doupov

Informace

Navštíveno: Nenavštíveno

Historie: První písemná zmínka o Doupovu pochází z roku 1281, kdy je připomínán první známí držitel Benessius se Tuppowe. Městečko vyrostlo okolo vladyckého sídla rodu Doupovců jejichž předek byl žatecký purkrabí Jiří (+1116). Tato tvrz existovala ještě na přelomu 13. a 14. století. V roce 1295 je zde doložen jako predikát Oldřich a tím se stává prvním členem rodu Doupovců z Doupova. V 2. polovině 14. století byl pak Doupov povýšen na městečko a celá oblast se začínala pomalu poněmčovat, s tímto jevem souvisela i ta skutečnost, že zde byl v roce 1380 vybudován kostel sv. Wolfganga. V době husitských válek byl Doupov vypleněn a následně jej v roce 1421 oblehli křižácká vojska, a slíbili občanům, že když se vzdají tak je ušetří. Občané se vzdali, a jakmile vyšli před hradby, tak byli povražděni, protože „slovo dané kacířům není pro pravověrné katolíky závazné“. Husitské války se na doupovu těžce poznamenali, jelikož znovu byl na město povýšen až v roce 1514. Rod doupovců se v průběhu 15. století velmi rozrostl a vlastnil mnoho tvrzí v okolí. Nakonec roku 1468 se tento rod rozhodl a prodal své rodové sídlo Jetřichu Žďárskému ze Žďáru. Když Jetřich zemřel, rozdělili si jeho dva synové panství na dvě části jeden měl zámek a druhý ves.

Po odchodu Žďárských v roce 1513 získal zámek Bohuslav Strachota z Kralovic a město Jan Mašťovský z Kolovrat. Po smrti Bohuslava byl zámek prodán roku 1523 Janu Ješkovi ze Strojetic, který jej roku 1528 přenechal Hugovi z Leisneku, ten následně v roce 1546 zakoupil i město od bratrů Mašťovských. V 1. polovině 16. století se provdala dcera Huga provdala za Albína Šlika z Holejče, ten se o panství nemohl starat a byl nucen emigrovat. V Durynsku se pak narodil jejich jediný syn, Kryštof, který se vrátil v roce 1566 a ujal se správy majetku. Ten Doupovským daroval mnoho výhod a nechal zde vystavět radnici. Někdy kolem roku 1580 byla zdejší tvrz přestavěna na renesanční zámek. V roce 1585 převzal Kryštof dědictví po svém strýci a přestěhoval se do Sokolova. V době vlády Šliků začalo období rozkvětu zdejší oblasti. Následně se zde rozšířilo protestanství a dne 29. září 1599 se rozhořel požár, který spálil farní kostel, faru, radnici, školu a 16 domů. Po Bitvě na Bílé hoře byl zdejší majetek Šlikům zabaven a koupil jej v roce 1622 důstojník hrabě Vilém z Verduga. Rod Verdugů byl velmi přísný, zrušil Doupovským všechny práva a svobody, protože „privilegia udělená před Bílou Horou jsou neplatná“. Rod Verdugů dál vládnul v tomto kraji. V roce 1660 zastihlo město opět velký požár, kdy shořela sladovna, panský dvůr a 37 měšťanských domů. V letech 1665 – 1670 byl pak zámek barokně přestavěn. Následně převzal zprávu František Josef Julius z Verduga, který ale panství velmi zadlužil a byl nucen jej v roce 1705 prodat Gottfriedovi z Lützow.

V letech 1723 – 1725 pak proběhla další přestavba zámku. Gottfried taktéž neuznal práva doupovských obyvatel, ti se proto několikrát obraceli na císaře. Celé toto vyvrcholilo v roce 1738, kdy začala jednání a ta následně skončila v roce 1745 pro Doupovské občany vítězně. Doupovští tedy získali zpátky svoje práva, svobody, soudní pravomoc, právo obchodu a tím se začalo dařit řemeslům. Za mnoho zásluh u dvora získal Anton Josef Clement velký majetek, který ale podstoupil a nechal za něj založit v roce 1773 gymnázium s konviktem, kde vyučoval řád Jezuitů. V roce 1778 Jan Nepomuk von Lützow prodal zdejší panství roku 1778 knížeti Františku Gundakarovi z Colloredo-Mansfeldu, následně jeho syn vyměnil zdejší panství s knížetem Hohenlohe-Bartensteinem. Nakonec se sem Colloredové vrátili a drželi panství až do roku 1842, kdy byla zrušena panská správa. V druhé polovině 18. století došlo k obrovskému rozkvětu města, což způsobilo že byl ve městě postavěn v roce 1795 magistrát. V tereziánském katastru z roku 1775 je uvedeno že zde stáli jen dva domy ze dřeva, které zde byli až do 1. poloviny 20. století. Doupov byl pak vyhlášen svým soukenictvím, kdy se ve městě největší slávy nacházelo 60 – 70 soukeníků. V roce 1842 přešlo panství na hraběnku Gabrielu z Dietrichštejna.

Hraběnka prodala zdejší panství roku 1845 Ervínovi Černínovi z Chudenic, panství ale již tolik neprosperovalo jako dříve. V roce 1850 se Doupov osamostatnil a stal se soudním okresem Doupov o výměře 1439 km². Následně zakoupil panství již bez vesnic roku 1858 Kurt Karl hrabě Zedwitz. Ten sem přinesl ze svého dřívějšího panství osivo, ze kterého byl vypěstován známí doupovský oves. Tímto krokem začalo město opět prosperovat. V roce 1902 byla v doupově vybudována železnice. Rod Zedwitzů zde byl až do roku 1945, kdy došlo k odsunu německého obyvatelstva a vylidnění města. Následně zde byl zřízen vojenský sektor Hradiště, kde se stal Doupov spolu s okolními vesnicemi velkou střelnicí. Tento vojenský sektor zde je do současných dnů.

Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/doupov-duppau

Dojmy: Jedno z míst u kterého musím bohužel podvádět, protože mi nebyl umožněn vstup do vojenského sektoru.

Mapa

Památky a zajímavosti

DSC40186
detail_img