Chyše - zámek Chyše

Informace

Navštíveno: 18. 5. 2018

Historie: Zdejší panské sídlo zde bylo postaveno někdy v 2. polovině 12. století na místě dnešního zámku. První písemná zmínka o zdejším panském sídle pochází z let 1169 a 1192, kdy zde byl zmiňován jistý Ctibor z Chyš. Prvotní podoba sídla byla pravděpodobně kurie, což byl velmožský dvorec. Následně zde seděl v letech 1219 – 1225 Tas z Chyš a po něm je zde připomínán roku 1239 Přibyslav z Chyš. Po Přibyslavovi zde seděl v letech 1254 – 1292 Odolen z rodu Pětipeských z Chyš a Egerberka, jehož potomci zde sídlili až do roku 1354, ale již v roce 1358 si zdejší panství rozdělily Vilém ze skály a Hagenu a Oldřich Pluh z Rabštejna. Následně se celé zdejší panství stalo v letech 1361 – 1365 majetkem královské koruny Karla IV. spolu s Rabštejnem. V letech 1370 – 1378 držel zdejší panství jako manství Boreš z Rýzmburka, který byl majitelem panství Žlutice a následně po něm od roku 1397 drželi panství Chyše bratři Detřich a jan Smetánkové z Hrasišťan. Tito bratři připojili k panství statek Protivec, ale v roce 1422 se zdejšího zboží dočasně zmocnil Jindřich z Plavna. Po Jindřichovi přešel statek pod Jan Calta z Kamenné Hory, který jej připojil k panství Rabštejn. V roce 1466 získal panství Rabštejn spolu s Chyší Burian II. z Gutštejna od Hilbranta Satanéře. Burian II. se ale přidal k jednotě zelenohorské, a tak v roce 1467 byl hrad Chyše oblehnut, dobyt a pobořen vojsky Jiřího z Poděbrad.

Roku 1471 se Burián z Gutštejna přidal na stranu krále Vladislava II. Jagelonského a ten za jeho služby roku 1473 pobořený hrad propustil z manství do přímého držení. V tomto roce je tak první výslovná zmínka o zdejším hradu. Po získání Chyše Burian nechal hrad přestavět ve stylu vrcholné gotiky, dále nechal vybudovat městské hradby kolem Chyše. Roku 1487 zde založil klášter karmelitánů a v roce 1488 špitál s kostelem sv. Bartoloměje. Když Burian zemřel převzal zdejší panství roku 1489 jeho syn Jetřich z Gutštejna. V roce 1513 po smrti Jetřicha přešel tento statek na jeho Bratra Buriana Jana IV., ten ale následně roku 1521 umírá a zdejší panství tak připadá dalšímu bratru Volfovi z Gutštejna. Po smrti Volfa se pak ujal panství roku 1545 jeho syn Viktorín a po smrti Viktorína věnovala svou část dcera Anežka svému manželovi Mikuláši z Lobkowitz. Mikuláš tak získal panství Chyše se statky Podbořany, Kryry a Lubencem. Mikuláš nechal v roce 1578 přestavět zdejší hrad na renesanční zámek, ale již v roce 1579 prodal zdejší panství Ferdinandu Renšpergárovi z Ronšperka a z Držovic. Roku 1587 pak zakoupila zdejší statek Griselda vdova po Adamovi ze Švamberka, rozená Lobkowitz. Ta ihned potvrdila městu Chyše veškerá privilegia.

V roce 1607 přešlo zdejší panství na jejího syna z prvního manželství Bohuchvala Berku z Dubé a Lipé, na Bělé a Kuřívodách, ten byl ale nejvyšším purkrabím Fridricha Falckého, a jeden z hlavních představitelů stavovského povstání. Ihned po prohrané bitvě na Bílé Hoře roku 1620 uprchl z Čech, a tak byl v jeho nepřítomnosti komisí odsouzen k trestu smrti, ztrátě cti a veškerého jmění, jeho jméno pak bylo přibyto na staroměstskou šibenici. Roku 1621 byl tento majetek podstoupen císařskému radovi Jiřímu Vilému Michnovi z Vacínova, ten započal ihned s obnovou panství a roku 1622 mu byl statek za symbolickou cenu prodán. V roce 1627 Vilém obnovil zpustošený karmelitánský klášter. Když Vilém roku 1640 zemřel, tak si jeho synové v roce 1651 rozdělili jeho majetek tak, že Zikmund Norbert získal panství Chyše, statek Struhaře a tvrz Ležky na Podbořansku, František dostal Chodov v okrese Sokolov a Vilém Bedřich získal město Chyše se zámkem a příslušenstvím. V 60. letech 17. století započali bratři Zikmund Norbert a Vilém Bedřich s obnovou karmelitánského konventu spolu s kostelem, ale Vilém Bedřich značně zadlužil panství, a tak jim bylo panství odňato a v roce 1644 jej v dražbě zakoupil pro svou dceru Annu Ludmilu Vilém Albrecht Kolovrat-Krakovský. Právě v odhadu z roku 1644 se dochoval i popis zámku který si zde dovolím citovat:

"Zámek Chyše je postaven z kamene, je v něm mnoho klenutých pokojů a místností v podzemí. Část střechy je kryta šindelem, ostatek poškozenými taškami. Budova je značně porušena a ve zpustlém stavu. U zámecké brány je vysoká věž s hodinami. Naproti zámku stojí jiná věž s mnoha vězeními. Ze zámku vede ke kostelu dlouhá, krytá a dřevěná chodba, v příkopech je zahrádka a dřevěné nehotové stavení."

V roce 1672 se Anna Ludmila Kolovrat-Krakovský provdala za Julia Albrechta Kolovrata-Libštejnského. Celé panství ale dala svému druhému manželu Karlu Jiřímu Michnovi z Vacínova, který byl synem Zikmunda Norberta. V roce 1678 ale postihl městečko Chyše velký požár, díky kterému snahy o obnovu konviktu začali nanovo. V letech 1695 – 1708 nechal zdejší zámek Karel Jiří Michna barokně přestavět barokním architektem Františkem Maxmiliánem Kaňkou. V letech 1697 – 1710 nechal vystavět barokní kostel Zvěstování Panny Marie, ale již v roce 1710 Karel Jiří zemřel a panství se ujala opět Anna Ludmila, když zemřela Anna roku 1718, tak tento majetek přešel na jejího bratra hrabě Jana Františka Kolovrat-Krakovského. Po Janu Františku zdědil zdejší panství jeho syn Vilém Albrecht Jan Kolovrat-Krakovský. Po smrti Viléma roku 1738 získal zdejší panství Jan Josef Kolovrat-Krakovský, ale ten jej prodal roku 1747 Václavu Leopoldu Putzovi z Breitenbachu, pánu na Lukách a Budově. Václav Leopold se ale dostal do finančních potíží a tak zdejší panství získal v dražbě dne 14. března 1766 hrabě Prokop I. Lažanský z Bukové, který byl nejvyšším kancléřem a příslušníkem starobylého českého rodu. K panství Chyše ihned připojil Lubenec, Struhaře, Drahonice a Řepany. Když Prokop I. roku 1804 zemřel, tak si jeho panství rozdělili jeho synové. Jan získal Manětín se statkem Kalec a částí Rabštejna, Prokop II. získal Chyši s příslušenství a částí Rabštejna, tímto krokem se rozdělil rod Lažanských na linii Manětínskou a Chyšskou. V roce 1821 rozšířil Prokop II. Lažanský panství o statek v Libyni.

Po smrti Prokopa II. roku 1823 zdědil toto panství jeho nejstarší syn Prokop III. a již v roce 1829 nechal zdejší zámek upravit a zřídit zámeckou kapli sv. Kříže, která byla roku 1862 překřtěna na kapli sv. Prokopa. V letech 1839 – 1841 nakonec nechal postavit zámecký pivovar a roku 1842 proběhly další úpravy zámku. Po Prokopu II. získal panství Prokop III., za kterého v letech 1856 – 1858 prodělal zámek pseudogotickou přestavbu, ve stylu tudorovské gotiky. Tuto přestavbu pak prováděl architekt František Havel s architektem Ignácem Ullmanem. Během této přestavby byla zlikvidována většina obraných valů. Prokop III. zemřel roku 1868, ale jelikož neměl žádného potomka přešel zámek na syna jeho bratra Vojtěcha a to Alexandra, který byl v té době moravský místodržitel. Po smrti Alexandra, který zemřel roku 1870 v Budapešti přešel majetek na Leopolda II. Lažanského svobodného pána z Bukové, který byl synem Leopolda I. bratra Prokopa III. Ten byl říšským poslancem a obráncem české věci. Po jeho smrti v roce 1891 v Mariánských lázních získal zboží třetí bratr a to hrabě JUDr. Vladimír Lažanský, který byl významnou osobností českého politického i kulturního života. V roce 1917 působil na Chyšském zámku spisovatel Karel Čapek, který zde vyučoval syna Vladimíra Lažanského a Prokopa IV. Pobyt na zámku Čapka natolik ovlivnil, že se to promítlo do jeho děl Krakatit, Věc Makropulos, Modré Chryzantémy a Na Zámku. V roce 1925 převzal zámek Prokop IV. Lažanský, který zde sídlil až do konce 2. světové války, kdy byl zámek zestátněn a tak v červnu roku 1946 opustil Chyši. Téhož roku se zámek stal vlastnictvím Ředitelství státních lesů a statků a následně zde sídlilo zemědělské učiliště a Střední zemědělská škola. Od roku 1967 byli prostory zámku využívány jako škola v přírodě pro žáky z mostecké oblasti. V letech 1967 – 1989 byl správcem zámku ONV Most, ale již v roce 1976 byl zámek kompletně vyklizen a uzavřen, aby zde mohla být provedena generální oprava, která se ale neustále odkládala, a tak do zámku zatékalo a pomalu chátral. Po roce 1989 se stala vlastníkem firma Balnex a. s., která plánovala zde vybudovat luxusní hotel, ale již v roce 1993 nabídla zámek k prodeji. Roku 1996 zakoupil zdejší zámek Ing. Vladimír Lažanský z Děčína, který je nepřímím příbuzným hraběte Prokopa IV. Lažanského. Od června 1996 započala spolupráce s Památkovým ústavem v Plzni a začala celková rekonstrukce zámku a tak v roce 1999 mohla být slavnostně otevřena první zámecká expozice.

Zdroj: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/chyse-zamek/

Dojmy: Nádherný zámek, kde příjemnou prohlídkou prováděl sám Vladimír Lažanský

Mapa

a

Fotografie

×