Žleby - zámek Žleby

Informace

Navštíveno: 18. 8. 2019

Historie: Hrad Žleby nechal vystavět ve 13. století snad již Smil z Lichtenburka, možná až jeho syn Jindřich z Lichtenburka. První nepřímá písemná zmínka o hradu pochází z roku 1289, přímá pak z 1297. Hrad patřil žlebské větvi Lichtenburků. V roce 1356 koupil hrad i panství císař Karel IV. od Anežky z Landštejna, vdovy po Hynkovi ze Žleb, přičemž jí panství ponechal v držení, než Anežka umřela v roce 1370. Hrad se tak stal královským majetkem a byl v případě potřeby zastavován. V 70. a 80. letech 14. století byl držitelem hradu i panství Markvart z Vartenberka, roku 1388 mu však byl za účast na odboji Václavem IV. odňat. Od roku 1396 seděl na hradě královský vratislavský hejtman Štěpán z Opočna. Ten byl roku 1397 zavražděn a hrad přešel na Jindřicha z Opočna. Po čtyřech letech, roku 1401, byl hrad zastaven Jindřichu Lacembokovi z Chlumu a roku 1402 Oldřichovi z Hradce. Roku 1406 koupil hrad i Žlebské panství kutnohorský mincmistr Petr Zmrzlík ze Svojšína. Když ten roku 1421 zemřel, přešel hrad do zástavy Haška Ostrovského z Valdštejna na Detemicích. V roce 1427 byl tento hrad oblehnut husity, kterým se vzdal a následně byl pobořen a vypálen. V roce 1436 držel hrad Jiřík z Dubé a po něm Jana z Janovic. Někdy kolem poloviny 15. století bl pak hrad pozdně goticky obnoven. Jan z Janovic předal hrad roku 1483 Janu Spetlovi z Prudic, manželovi své dcery Anežky. Od roku 1510 do roku 1522 náležel hrad Žehušickým z Nestajova. Roku 1522 přešel hrad na rytíře Kuneše Bohdaneckého z Hodkova, po jeho smrti v roce 1555 jej zdědil jeho syn Adam Bohdanecký z Hodkova a po jeho smrti roku 1562 hrad přešel na jeho vdovu Alžbětu z Nestajova na Žlebech. Alžběta roku 1575 prodala Žleby Václavu Chotoutovskému z Nebovid. Když vlastnil hrad tento rod, tak byl hrad přestavěn na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. V této podobě se pak jádro zámku zachovalo dodnes. Roku 1615 získal panství Heřman Černín z Chudenic, roku 1622 však Žleby vyměnil s Karlem z Lichtenštějna za Andělskou Horu. Roku 1629 koupil hrad i panství Jan Trčka z Lípy, pro provinění proti císaři však byl jeho majetek zkonfiskován a hrad i panství získal Leonard Helfrid z Meggau. Když roku 1634 zemřel, získaly jej jeho dcery a ty ho roku 1662 prodaly českému místodržiteli svobodnému pánu Janu Františkovi z Kaiserštejna. Kaisersteinové roku 1723 prodali Žleby hraběti Karlu Jáchymovi Bredovi, v roce 1725 však Žleby přešly na rytíře Karla Richarda ze Schmidlinů. Roku 1730 koupil panství hrabě František ze Schönfeldu, který byl vlastníkem i nedalekých Slatiňan. Po hraběti ze Schönfeldu dědila jeho jediná dcera Kateřina, provdaná roku 1746 za knížete Jana Adama z Auerspergu. Ten přežil všechny své děti a dvě manželky, zemřel bezdětný, a tak majetek zdědil jeho synovec Karel. Karla potkal podobný osud, a tak měl Žleby zdědit jeho synovec Vincenc. Když Vincenc zemřel, nebyl jeho syn Vincenc Karel zletilý, a tak se o panství starala vdova Gabriela Marie z Lobkovic. V letech 1849-1868 byl zámek přebudován ve stylu romantické novogotiky podle projektu Františka Schmoranze st. Roku 1867 zemřel Vincenc Karel a velkostek přešlo na vdovu Vilemínu. Roku 1877 převzal české velkostatky Žleby, Nasavrky se zámkem Slatiňany a Dolní Kralovice, rakouské velkostatky Niederfladnitz, Matrei a Sprechenstein, dále paláce Praze a Vídni syn Vincence Karla František Josef (1856-1938). Po něm převzal statky jeho syn kníže Ferdinand, poslední mužský potomek rodu Auerspergů. Když roku 1942 zemřel, převzala velkostatek Žleby jeho sestra Marie z Trauttmannsdorfu. Velkostatek Nasavrky se Slatiňany a Dolní Kralovice připadl Mariinu synu Karlovi z Trauttmansdorffu. Tomuto muži byl ale tento zámek roku 1945 zabaven a zestátněn. Tento zámek byl tak jeden ze zachráněných zámků, o který se staralo i v průběhu 2. poloviny 20. století a byli zde prohlídky pro veřejnost. Díky tomu zámek se neproměnil ruinu.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%BDleby_(z%C3%A1mek)

Zdroj: https://www.zamek-zleby.cz/cs/o-zamku/historie

Dojmy: Krásný zámek, který připomíná gotický hrad.

Mapa

a

Fotografie

×