Navštíveno: 15. 8. 2019
Historie: Původně tento kostel byl hřbitovním kostelem zdejšího cisterciáckého kláštera. Podle pověsti přinesl opat sedleckého kláštera Heidenreich hrst země z Božího hrobu v Jeruzalémě, kam jel na diplomatickou cestu a rozesel ji po hřbitově. Hřbitovní půda se tak stala součástí Svaté země a proto se sem pohřbívalo nejen z Čech, ale i z okolních zemí. S budováním gotické hřbitovní kaple Všech svatých se začalo na počátku 14. století. Dvouvěžová hřbitovní gotická kaple s kostnicí měla dvě podlaží. Nahoře se nacházela kaple a ve spodním patře kostnice. Jen po morové ráně roku 1318 zde bylo celkem pochováno odhadem 30 tisíc mrtvých a během husitských válek dalších 10 tisíc. V roce 1421 byla stavba zasažena ničivým požárem založeným husity. Po zrušení hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple, kde je poloslepý sedlecký mnich v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Kaple byly znovu obnoveny mezi lety 1703-1710 v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho - Aichela. Santiniho úpravy zde nebyly tak velké jako v klášteře. Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a d přístavbou západní předsíně. Věže jsou rozdělené vodorovnými římsami a vrchol je zakončen arkádami s lucernou. Vertikalitu kostela Santini zdůraznil odstupňovaným opěrným gotickým systémem a umístěním vertikálních okenních otvorů. Okna jsou zakončena lomeným obloukem a jejich výplň je tvořena trojicí jeptišek s kružbou. Některé otvory jsou zazděné. Na detailu kružeb si můžeme všimnout trojlístků. Na štítu je vidět opět odstupňovaný opěrný systém s oknem zakončeným lomným obloukem. Ve stylu svého specifického architektonického projevu, barokní gotiky upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí a dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Dále mu lze připsat nástupní schodiště vedoucí do prostoru kostnice a dekoraci kleneb, včetně dvou polí zachované gotické klenby. Zde se také nachází vstupní lomený oblouk, který je zakončen do konzol. Změnil tak orientaci vstupu do obou podlaží. Na vrchol štítu kostela pak byla umístěna socha Panny Marie, kterou vytvořil barokní sochař Matěj Václav Jäckel roku 1709. Významným mezníkem v historii kaple se stal letopočet 1784. V tomto roce Josef II. zrušil kromě jiných také sedlecký klášter a klášterní majetek odkoupili Schwarzenbergové z Orlíka. Ti nechali kostnici upravit do nynější podoby. O tuto úpravu se postaral jejich stavební mistr František Rint z České Skalice, který roku 1870 velice nápaditě provedl výzdobu spodní kaple za pomoci kostí a lebek, které bral ze zmíněných pyramid. Jednotlivé kosti vydesinfikoval a následně je vybělil chlorovým vápnem. Nakonec vytvořil z kostí erb rodu Schwarzenbergů, kteří toto panství vlastnili. Mezi dekorace zakomponoval stavitel i své jméno, z tohoto důvodu je brán jako autor uspořádání těchto ostatků. Dohromady v této kostnici se nachází téměř 60 tisíc ostatků zesnulých, mezi nimiž jsou k vidění i lebky pravděpodobně husitů, kteří byli většinou zraněni smrtelně během bojů.
Zdroj: https://www.sedlec.info/kostnice/historie/
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_V%C5%A1ech_svat%C3%BDch_(Sedlec)
Dojmy: Nádherná kaple s velmi úchvatným interiérem, ať už se jedná o kostnici či o kapli nad ní.
