Malešov - pomník bitvy u Malešova

Informace

Navštíveno: 14. 8. 2019

Historie: Bitva u Malešova se odehrála 7. června 1424 v blíže neurčené lokalitě poblíž tvrze Malešov, vzdálené přibližně 6 kilometrů od Kutné Hory. Pravděpodobně se ale odehrála na tomto místě, jelikož se zde nalezli nějaké archeologické nálezy, které s bitvou souvisí. Oddíly východočeského husitského svazu pod velením slepého hejtmana Jana Žižky z Trocnova zde porazily vojsko svatohavelské koalice, jehož přítomnými členy byli zejména příslušníci pražského svazu a vojáci katolického landfrýdu. Pro Žižku bylo vítězství vrcholem jeho vojevůdcovské kariéry, pražanům porážka vynesla další ztenčení jejich mocenské základny. Utrpěné ztráty na lidských životech řadí malešovské střetnutí k nejkrvavějším bitvám celých husitských válek.

Této bitvě předcházela delší předehra. V červenci roku 1423 táborský hejtman Jan Žižka ovládl Hradec Králové, který byl součástí městského svazu Pražanů. Pro tuto akci využil nepřítomnosti pražského vojska, jež se toho času nacházelo na Moravě. Po jeho urychleném návratu z markrabství se vojáci obou husitských frakcí utkali v bitvě u Strachova dvora jež byla dne 4. srpna, v níž dosáhly triumfu Žižkovy oddíly. Slepý hejtman posléze začal formovat nový vojenský svaz, který se opíral o čtyři města (mimo Hradce Králové také Jaroměř, Dvůr Králové a Čáslav) a nevelké stálé polní vojsko. V polovině října téhož roku zástupci české metropole svolali do Prahy příslušníky umírněné kališnické a katolické šlechty k tzv. svatohavelskému sněmu. Přestože usnesení přijaté na tomto rokování nikoho nejmenuje, je patrné, že bylo namířeno zejména proti Žižkovi. Ten se mezitím dál věnoval boji s vnitřním nepřítelem a počátkem roku 1424 porazil vojsko vedené Půtou z Častolovic a Janem Městeckým z Opočna v bitvě u Skalice. Po 5. březnu odtáhl na Jičínsko a Bydžovsko a počátkem května zorganizoval velkou výpravu na Plzeňsko. 17. května proti němu vyrazili příslušníci i spojenci plzeňského landfrýdu, a přestože slepý hejtman údajně disponoval 500 jezdci, 7000 pěšími a 300 vozy, vyhnul se otevřené bitvě a ustoupil do Žatce. O další Žižkově aktivitě soudobé prameny mlčí. Zmiňují jej až ke konci května, v době, kdy proti němu vytáhla část členů svatohavelské koalice. Jelikož se právě nacházel na levém břehu Labe, ustoupil před silnějším protivníkem do Kostelce, kde byl vzápětí ze tří stran obklíčen, přičemž mu jedinou ústupovou cestu blokovala řeka. Obležení trvalo snad několik dní, než jej ze svízelného postavení přes vodní tok vyprostil pan Hynek Boček z Poděbrad. Žižka před Pražany a jejich spojenci ustupoval po pravém břehu Labe, ti jej pak pronásledovali po břehu levém. Avšak netrvalo dlouho a podařilo se jim přemostit na Žižkovu stranu řeky. Jeho náskok byl minimální, a tak se Hynek z Poděbrad pokusil protivníky zdržet vyjednáváním dne 6. června. Žižka mezitím opět překročil řeku s úmyslem dostat se k Čáslavi a nepatrně se nepříteli vzdálil. Jakmile Pražané zjistili, že rokování je pouze zdržovací taktika radikálů, Hynka z Poděbrad zajali a pokračovali ve stíhání. Dalšího dne slepý hejtman pochopil, že Čáslavi se mu bez boje dosáhnout nepodaří. Protivník se přibližoval na dotek, a tak si po poradě s Janem Hvězdou z Vícemilic zvolil vhodné postavení k obraně poblíž tvrze v Malešově.

O této bitvě se dochovala zmínka v několika tehdejších dílech, ale i tak nevíme, jak bitva přesně probíhala. Vzhledem k útržkovitým informacím si lze o bitvě u Malešova učinit jen nejasnou představu, nicméně z dochovaných záznamů je zřejmé, že Žižkovým základním taktickým záměrem bylo eliminovat výhodu, kterou nepřátelům poskytovala početní převaha. K tomuto účelu jako několikrát v předchozích bitvách, využil předností krajiny, v níž se nacházel. Aby nepřítel nemohl plně rozvinout bitevní šik, vozovou hradbou patrně přehradil vhodné údolí v malešovské lokalitě. Posléze pravděpodobně nečekaně odrazil čelo atakující, potažmo pochodující, protivníkovy sestavy, která byla kvůli rychlému postupu a terénu značně roztažená. Vzápětí podnikl zdařilý jezdecký protiútok, do něhož se postupně zapojovala i pěchota. Reálně lze předpokládat, že první prchající vnesli zmatek do zadních řad vojska, kde se začala šířit panika. Vzrůstající tlak orebitů pak Pražany a jejich spojence definitivně obrátil na útěk. Z této bitvy pak vzniklo přísloví „Item zesrali se Pražané u Malešova žitem, neb všichni Pražané biechu na znamenie žitem pásáni.“ Celkem v této bitvě zemřelo asi 1200 Pražanů a 200 husitů. V následujících měsících Žižka proměnil taktické vítězství i ve vítězství strategické. Druhého dne ovládl Kutnou Horu, kde vypálil některé domy a popravil několik desítek obyvatel, načež se mu poddala další tři města pražského svazu (Kouřim, Český Brod a Nymburk). Posléze své vojsko obrátil na severovýchod Čech a pravděpodobně se úmyslně vyhýbal větším bojovým akcím, neboť shromažďoval síly, které v první polovině měsíce září přivedl před hradby Prahy, kde se právě nacházel kandidát na českou korunu, kníže Zikmund Korybutovič. Patrně byl rozhodnut s metropolity tvrdě zúčtovat, k další vojenské konfrontaci však nedošlo. Pražané prostřednictvím kněze Jana Rokycany požádali o smír, k jehož stvrzení došlo 14. září. Dohodou se současně zavázali zaplatit jistinu v hodnotě 14 000 kop „drobných“ grošů. V roce 1974 zde pak byl vytvořen tento pomník bitvě u Malešova, který byl pravděpodobně v průběhu 1. dvacetiletí 21 století opraven.

Zdroj: Naučná tabule

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_u_Male%C5%A1ova

Dojmy: Malebné místo, kde se pravděpodobně tato krvavá bitva udála.

Mapa

a

Fotografie

×