Čáslav - kostel sv. Petra a Pavla

Informace

Navštíveno: 16. 8. 2019

Historie: Prvním farním kostelem v Čáslavi byl románský tribunový kostel sv. Míchala, tvořící dnes sakristii děkanského chrámu sv. Petra a Pavla. Nejstarší písemné zprávy o tomto kostele však pocházejí až z počátku 14. století z roku 1307 či 1310) a jeho vznik a historii lze tedy analyzovat pouze ze stavby samotné. Kostel byl vybudován asi v polovině 12. stol. stranou prvotního osídlení rozprostírajícího se kolem Hrádku, na území, které panovník, jako majitel veškeré půdy, dal do zástavy významnému rodu pánů z Chlumu; zakladatel románského kostela stavbou vyjádřil svůj nárok na držené území. Pánové z Chlumu nad ním drželi patronát až do roku 1307, eventuelně 1310, kdy ho postoupili komendě řádu německých rytířů v Drobovicích. V kostele je dosud pochován jeden z příslušníků tohoto rodu, Jistislav. Později se kolem kostela začala rozrůstat osada, a po založení města Čáslavi někdy po roce 1248 místní obec rozhodla o vybudování nového většího chrámu; postaveno však bylo pouze presbyterium. Není zřejmé, komu byla nová stavba zasvěcena a jaký měla vztah k původnímu kostelu, stavebně jde o jediný objekt – ještě v roce 1307, respektive 1310, byl však kostel uveden pod jménem sv. Michala. Další útržkovitá zpráva o kostele pochází z roku 1325, kdy patronát nad ním převzal sedlecký klášter. Opět pouze z analýzy objektu samotného vyplývá, že zhruba v polovině 14. století vzniklo kostelní trojlodí a současně byla vybudována kaple Panny Marie Bolestné, nyní kaple sv. Anny. Je možné, že tehdy došlo k novému vysvěcení kostela, který od té doby nese jména apoštolů Petra a Pavla. Z druhé poloviny 14. stol. pochází několik zpráv o zakládání oltářů v nově vybudovaném kostele, který byl vybudován v gotickém slohu. První oltáře zřejmě byly založeny v letech 1358 a 1360, z roku 1362 pak pochází zmínka o oltáři sv. Kateřiny, v roce 1387 zřejmě vznikl samostatný oltář sv. Zikmunda, v roce 1389 oltář sv. Mikuláše, v roce 1390 oltář sv. Leonarda, Felixe, Adaukta, z roku 1391 pochází zmínka o již dříve existujícím oltáři Panny Marie, v roce 1404 zřejmě vznikl oltář sv. Kříže, a v roce 1405 oltář sv. Apoštolů tedy Petra a Pavla. Kromě oltáře v mariánské kapli byl tedy čáslavský kostel ozdoben sedmi nebo osmi oltáři, jejich četnost svědčí mimo jiné o dostatku finančních prostředků. Snad již v této době se kolem kostela rozprostíral hřbitov obehnán kamennou zdí. Zřejmě v tomto období, tedy asi počátkem 15. stol., byla do nároží mezi jižním bokem presbyteria a východní zdí jižní lodi vestavěna gotická věž. V roce 1452 byl kostel poničen prvním velkým požárem, v důsledku toho došlo k některým opravám a úpravám. U severní boční lodě vznikl přístavek s klenbou o třech polích, kvůli kterému byla jednak prolomena západní průčelní zeď kaple Panny Marie, portálek z ní byl pak přenesen na západní průčelní zeď přístavku, a jednak byla v arkádách mezi opěrnými pilíři probourána boční zeď severní lodi, okna na této straně byla zazděna a zakryta střechou přístavku. Na konci 15. století byla zahájena dostavba věže. V roce 1497 bylo s mistrem Blažkem smluveno provedení kamenického díla pro okna věže, v roce 1498 byl zakoupen provaz na vytahování kamenů k stavbě horních partií věže, roku 1502 byla uzavřena smlouva na krov a roku 1506 byla na věž posazena korouhvička.

V r. 1522 byl však kostel požárem tak poničen, že se obec odhodlala k rozsáhlým pozdně gotickým úpravám, které byly zahájeny v roce 1537. Nově byly vybudovány pilíře a klenba trojlodní stavby, došlo k úpravě přední části západního průčelí s portálem, severozápadní nároží kostela bylo zpevněno mohutným opěrným prvkem. V severním přístavku byla vybudována kruchta i se schodištěm. Během této přestavby vznikla i celá hlavní římsa kostela. Stavební úpravy probíhaly nejméně do roku 1539. Data zahájení a pravděpodobného ukončení oprav lze najít na samotné stavbě – na portále je vytesán rok 1537 a na svorníku klenby rok 1539. Během uvedených úprav kostel zřejmě také získal stanovou střechu, bylo zvýšeno vřetenovité schodiště u věže a zřízena předsíňka před vchodem do přístavku na severní straně kostela. Poznámka: V uvedené podobě existuje kostel sv. Petra a Pavla vlastně dodnes; architektonické zásahy provedené v době baroka jsou nepodstatné a řada z nich byla eliminována při rozsáhlé opravě v letech 1908—11. Při požáru v r. 1600 došlo ke zničení krovu věže, ale již v roce 1602 měla věž krov nový, s krytinou z mědi. V letech 1618 — 1627 byl kostel několikrát vydrancován, k dalšímu rozsáhlému drancování od švédských žoldnéřů pak došlo v roce 1643. Již v roce 1627 byla vystavěna na zdejším hřbitově márnice s kostnicí. První informace z období po třicetileté válce, týkající se stavebních prací na kostele, pocházejí z let 1655—1660, kdy byla schválena částka na opravu kaple Panny Marie Bolestné tehdy zřejmě byla vybudována klenba se štukovou výzdobou. Je pravděpodobné, že současně byla vybudována i klenba v severním přístavku, který měl nejspíše do té doby pouze rovný strop. Je také možné, že ve stejné době byla nad sakristií zřízena komora, jejíž pultové zastřešení zakrylo a zvnějšku spojilo v jeden celek románský kostelík i kapli Panny Marie s presbyteriem. V roce 1703 požár zničil znovu krov věže v rámci opravy, dokončené přibližně v roce 1727, byl pořízen nový krov, vybudován byt hlásného a věž osazena hodinami. Během 18. století bylo také vyměněno staré vnitřní zařízení kostela za nové, barokní. V roce 1782 byl zdejší hřbitov zrušen císařským dekretem. V roce 1825 byla věž kostela prohlášena za natolik zchátralou, že se stala životu nebezpečnou; hned vzápětí byla věž opravena podle návrhu dvorního stavitele Clementa Zobela. V roce 1826 získal kostel nízkou sedlovou střechu pokrytou prejzy. V roce 1829 se město rozhodlo že zdejší hřbitov zruší a po zbourání márnice a odvezení ostatků, se odhalili základy kostela natolik, že se stal nestabilní a tenké zdi tak začali praskat. O několik let později, v roce 1841, však oba krovy — na věži i kostelní lodi – shořely. V roce 1846 získal kostel provizorní střechu, věž však byla znovu zastřešena až v roku 1863, kdy byl celý objekt důkladně opraven krajským stavitelem Ing. Šulcem. Při této opravě byl také rozebrán a znovu postaven západní opěrný prvek, a jižní bok a průčelí kostela byly zpevněny přízemními vyzdívkami, do jejichž slepých arkád byly vsazeny náhrobní kameny. Tehdy také bylo téměř veškeré barokní zařízení kostela nahrazeno neogotickým. V letech 1908 — 1911 pak byla pod vedením architekta Kamila Hilberta provedena rozsáhlá oprava a částečná rekonstrukce kostela, kterou prováděla firma Čáslavského stavitele Josefa Skřivánka. Kamil Hilbert nejen že rekonstruoval kostel, také přistoupil k jeho úpravám, kdy do vzhledu kostela vtlačil novotvary, které ale provedl v goticko-renesančním slohu. Díky těmto krokům získal kostel svou současnou a velmi zajímavou tvář. Právě během této rekonstrukce byla právě pod věží objevená kostra, která je považována za kostru husitského hejtmana Jana Žižky. O tom že by se zde ostatky tohoto vojevůdce měli nacházet se zmiňují staré letopisy české, ale jestli se opravdu jedná o tohoto muže je nejisté pro neúplnost kostry. Následně byla kostra přenesena do místního muzea, kde je vystavena.

Zdroj: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-petra-a-pavla-15865214

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kostel_svat%C3%A9ho_Petra_a_Pavla_(%C4%8C%C3%A1slav)

Dojmy: Ačkoliv je vidět místy novější tvary, i tak kostel vypadá nádherně, jelikož si dodnes viditelně zachoval všechny své podoby.

Mapa

a

Fotografie

×