Navštíveno: 13. 9. 2021
Historie: Přeskaky (německy Presau) jsou malá vesnice nacházející se asi 1,5 km západně od Chban. Původní název vesnice Přeskače byl odvozen ze starého tvaru slovesa soukat, a znamenal tak pravděpodobně ves přeskačů (tkalců). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Prezkacz (1287), in Przieskacz (1412), Przicskacz (1415), in villa Przeskacziech (1462), Przeskacže (1544), Bržezy a Pržesau nebo Pržeskau (1787), Přeskaky a Přeskače nebo Przesau (1846) a Přeskaky nebo Přesau (1854). První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1287, kdy ji údajně koupil valdsaský klášter od nejvyššího komorníka Ojíře z Lomnice. Vesnice poté pravděpodobně patřila klášteru až do husitských válek. Přídomek faráře Jindřicha z Přeskak zmíněného mezi faráři žateckého obvodu v roce 1412 dokládá, že Přeskaky tehdy mohly být farní vsí s vlastním kostelem. Jestli zde stál, či kde stál a kdy zanikl bohužel nevíme. Okolo roku 1415 část vsi vlastnil, podobně jako v blízkých Roztylech, žatecký měšťan Mikuláš Koblenczer. Po úmrtí jeho syna Přeskaky připadly jako odúmrť králi Václavovi IV., ale Mikuláš proti tomu protestoval, a získal majetek zpět. Po jeho smrti Přeskaky připadly městu Žatci. Novým majitelem části Přeskak a nedalekého Nového Sedla se v roce 1570 stal Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic, ale už jeho syn Jan Waldemar Přeskaky prodal Janu Valdsteinovi ze Sedčic, který je připojil ke svému statku Žabokliky. Vesnice zůstávala rozdělená i na počátku třicetileté války. Část s hospodářským dvorem, ovčínem a kostelem patřila k Číňovu. Tento statek odkázal svobodný pán Leonard Colonna z Fels na Andělské hoře své manželce Alžbětě z Lobkovic. Po její smrti Číňov v roce 1622 koupil Heřman Černín z Chudenic. Druhá část Přeskak patřila k panství Mory, které vlastnili Fictumové. Za účast na stavovském povstání byla Bohuslavu Felixovi z Fictumu zkonfiskována a zabavený majetek koupil roku 1623 Jaroslav Bořita z Martinic. Podle berní ruly z roku 1654 celá vesnice patřila ke statku Mory a žilo v ní sedm sedláků a jeden chalupník, kteří dohromady chovali devatenáct krav, 28 jalovic, 106 ovcí, 71 prasat a čtyři kozy. V polovině osmnáctého století ve vesnici pracoval obecní kovář, pastýř, nádeník a mlynář, který měl v nájmu panský mlýn se dvěma koly. Na počátku devatenáctého století tvořily vesnici dvě řady domů po obou stranách silnice. Na jižní straně bývala dřevěná kaple se zvonicí a na východě stával železný kříž mezi dvěma akáty. Ve třech rybnících se chovali kapři. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala samostatnou obcí. Po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců z Československa klesl počet obyvatel na jednu třetinu. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 132 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo celkem 54 obyvatel. Díky tomu ztratila tato tehdy obec svou samostatnost a stala se roku 1950 součástí obce Chbany, kam spadá do současnosti. Uvolněný majetek převzala a rozdělovala místní správní komise. Brzy poté bylo založeno jednotné zemědělské družstvo, které se kvůli špatným hospodářským výsledkům v roce 1951 sloučilo s jednotným zemědělských družstvem ve Chbanech, ale od roku 1960 čtyři velké přeskacké zemědělské dvory využíval státní statek Poláky. V jeho správě jejich areály zchátraly. V sedmdesátých letech dvacátého století byla vesnice napojena na vodovod. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 13 obyvatel.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99eskaky
Dojmy: Maličká vesnička, nacházející se západně od Chban, kde je jedna zajímavost.
