Místo

Informace

Navštíveno: 20. 6. 2021

Historie: Místo (německy Platz) je obec nacházející se asi 3 km jihovýchodně od města Výsluní. Původní německý název vesnice Platz znamená louka nebo volný prostor. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Placz (1518), Placzs (1579), v mčko hornj Placz (1606), Platz nebo Placž (1787), Platz (1846) nebo Místo a Platz (1854). V letech 1869–1880 se obec jmenovala Město. První sezónní osídlení v oblasti Místa vzniklo v souvislosti s těžbou rud asi 1000 let př. n. l. V blízkosti hradu bylo nalezeno sídliště knovízské kultury. Okolí Místa bylo ve středověku osídleno již v patnáctém století. Z roku 1449 pochází zpráva o hasištejnském hamru na zpracování rud v Prunéřovském údolí. Mikuláš z Lobkovic si v listině adresované Oldřichovi z Rožmberka stěžoval na Petra ze Šternberka, který mu hamr pobořil. Ještě v roce 1518 je zmiňována pouze louka Placz, na které bylo městečko postaveno a jejíž jméno přijalo. Stalo tak pravděpodobně po roce 1538, kdy Šebestián z Lobkovic prodal městečko Kralupy, které bylo významným obchodním centrem panství. Novým střediskem se stalo Místo. První písemná zmínka však pochází až z roku 1549 a nejstarší záznam v místecké gruntovní knize je datován rokem 1569. Roku 1606 bylo Místo označeno jako horní městečko, přestože nikdy neobdrželo žádná privilegia s hornictvím spojovaná. Bylo sice založeno s velkým obdélným náměstím, ale ještě v polovině devatenáctého století stála zástavba pouze po jeho stranách. Před koncem šestnáctého století získal převážnou část hasištejnského panství císař Rudolf II., který ji roku 1606 prodal Linhartu Štampachovi ze Štampachu. V té době v Místě žilo 27 usedlíků s rodinami. Majetek Linharta mladšího byl zabaven za jeho účast na stavovském povstání, a v roce 1623 ho získal Jaroslav Bořita z Martinic. Během třicetileté války byl švédskými vojáky vypálen Hasištejn i s městečkem a kostelem postaveným na náměstí roku 1572. Válka také definitivně ukončila okolní hornické aktivity. Podle Berní ruly z roku 1654 v místě žilo pouze patnáct chalupníků a dva zahradníci bez vlastních pozemků. Jeden z chalupníků provozoval mlýn s jedním kolem, jeden měl hospodu, další se živili jako švec, zedník a tři tkalci. Dohromady jim patřilo deset potahů, 31 krav, čtrnáct jalovic, dvě prasata a dvě kozy. Kromě toho severozápadně od Hasištejna býval vápencový lom a vápenka, které fungovaly až do druhé poloviny devatenáctého století. Obyvatelé po třicetileté válce pracovali v zemědělství a v lese. Nízká úrodnost polí však způsobovala, že si museli hledat doplňkové možnosti příjmů, ke kterým patřila výroba krajek, košíků a sběr lesních plodů. V době sedmileté války Místem prošel směrem k Hoře Svatého Šebestiána oddíl pruských vojáků, kteří ukradli všechnu místní drůbež. Nájezdy vojáků však vesnice trpěla během celé války. Do konce osmnáctého století se vesnice rozrostla. Jaroslav Schaller ve svém díle z roku 1787 uvedl v Místě 39 domů a v roce 1794 jich bylo 44 s 206 obyvateli. Časem bylo také obnoveno hornictví, protože část obyvatel pracovala na šachtách v okolí. Panský dvůr byl v té době již opuštěný a v prunéřovském údolí stály tři mlýny, dvě pily, drátovna a hamr. Na polích se kromě běžných plodin pěstoval také len a chmel. Ze lnu se v domácnostech vyráběla příze a plátno. Změnili se také majitelé vesnice. V letech 1791–1810 Místo patřilo hraběnce Marianě z Althanu, po ní až do roku 1840 byla majitelkou hraběnka Marie Anna z Firmianu a posledním šlechtickým držitelem se stal hrabě Karel Wolkenstein-Trostburg. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato tehdy vesnice stala samostatnou obcí a svou samostatnost si udržela do současnosti. V letech 1838, 1848, 1880 a 1888 obec postihly požáry, při kterých shořelo po několika domech. Spolek dobrovolných hasičů byl založen až v roce 1896. O dva roky později byla postavena silnice z Ahníkova do Celné, která výrazně zlepšila do té doby špatnou dopravní dostupnost vesnice. Vodovod byl dokončen roku 1900. V budově bývalé drátovny v té době fungoval obilný mlýn, který v roce 1927 vyhořel, ale byl obnoven. Starý hamr fungoval ještě po roce 1900. Patřil Emanuelu Karschovi, který byl majitelem prunéřovského velkostatku. Předchozí majitel hamru vyráběl dřevěné uhlí, které dodával Karschovým podnikům. Emanuel Karsch se zasloužil o rekonstrukci Hasištejna, kde otevřel restauraci. V samotném Místě nechal roku 1914 vybudovat lovecký zámeček pojmenovaný po své manželce Margaretheim. Již v následujícím roce však byl během první světové války zámeček upraven na zotavovnu pro děti ze sociálně slabých rodin. Koncem druhé světové války budova sloužila jako doléčovací nemocnice, roku 1945 jako kasárna revoluční gardy a od roku 1946 jako dětská ozdravovna. Po skončení první světové války se místo stalo součástí nově vyhlášené provincie Německé Čechy, kterou československá armáda obsadila až koncem listopadu 1918. V roce 1920 byla obec elektrifikována. Přímo ve vsi byly dva hostince, dva obchody s potravinami, cukrárna, pekařství a řezník, v jehož skladišti se maso chladilo ledem dodávaným z Vysoké Jedle, který vydržel až do léta. Z řemeslníků a živnostníků tu pracovali jen švec, krejčí, holič a kominík. Ve třicátých letech dvacátého století byla otevřena pošta. Po mnichovské dohodě bylo Místo 5. října 1938 obsazeno německou armádou, kterou místní obyvatelé s jásotem vítali. V průběhu války zemřelo na bojištích devět místních mužů. Po válce musela většina původních obyvatel odejít do Německa a místo nich se přistěhovalo již během roku 1945 několik desítek obyvatel z Československa. Díky tomu ještě v roce 1930 zde žilo 351 obyvatel a v roce 1950 díky odsunu již jen 211 obyvatel. Zbořením řady starých domů Místo ztratilo historický ráz. Nový rozvoj vesnice začal až v šedesátých let dvacátého století. V dalších dvou desetiletích byly postaveny nové domy, kanalizace, upraveno náměstí, vzniklo hřiště a zemědělský areál na východním okraji vesnice. Dle sčítání z roku 2021 zde žilo celkem 433 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/M%C3%ADsto

Dojmy: Větší obec, nacházející se jihovýchodně od Výsluní, kde je mnoho zajímavostí.

Mapa

a

Památky a zajímavosti

IMG_5184
IMG_5320
IMG_5344
Sloup_božích_muk_na_severním_okraji_Místa_(Q94444749)_02
IMG_5318
IMG_5316
IMG_5298
IMG_5384
IMG_5246
IMG_5230
IMG_5252
IMG_5275
IMG_5336
IMG_5236
IMG_5504
IMG_5351
IMG_5306
IMG_5226
IMG_5208
IMG_5198
IMG_5267
Sloup_božích_muk_u_silnice_z_Místa_do_Blahuňova_(Q37006740)_01
IMG_5330
IMG_5240