Kýšovice

Informace

Navštíveno: 8. 5. 2020

Historie: Kýšovice (německy Gaischwitz) jsou vesnice nacházející se asi 1,5 kilometru severovýchodně od Výsluní. Název vesnice je pravděpodobně odvozen z osobního jména Kýša nebo Kych ve významu ves lidí Kýšových. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Geiswicz (1367), Gayssowicze (1519), w Gayssowiczech (1543), Jaschwicz (1562), Kasswicz (1583), Gaaschwicze (1608), Gaischwitz (1787), Geyšvice a Geischwitz (1854) a Gaischwitz (1946). První písemná zmínka o Kýšovicích pochází z roku 1367, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství, resp. k hasištejnské části přísečnického statku, ale podle německojazyčné regionální vlastivědné literatury Kýšovice existovaly už v roce 1183. Ve čtrnáctém století patřily pánům ze Šumburka a po nich Lobkovicům. Při dělení rodového majetku v roce 1518 připadly Václavovi z Lobkovic, který ves prodal svému bratru Vilémovi. Od něj ji roku 1533 koupili Šlikové. Statek Přísečnice se roku 1545 stal královským majetkem, který spravoval panovníkem dosazený hejtman. Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic v polovině šestnáctého století od královské komory odkoupil několik vesnic včetně Kýšovic, a vytvořil z nich tzv. suniperský podíl. Ten poté Lobkovicům patřil až do roku 1594, kdy císař Rudolf II. za velezradu zkonfiskoval veškerý majetek Jiřího Popela z Lobkovic. Suniperský podíl patřil k Hasištejnu až do roku 1606, kdy se vrátil zpět k přísečnickému panství. Roku 1572 Kýšovice patřily ke křimovské farnosti, ale křty a poslední pomazání se odehrávaly ve Výsluní. Vrchnost ve vsi zastupoval dědičný úřad rychtáře, k jehož právům podle urbáře z roku 1664 patřilo vaření a prodej piva pro potřeby vesnických oslav, porážka dobytka, pečení chleba a vydržování řemeslníků. Ze svých pozemků neodváděl žádné poplatky, ale na oplátku musel poskytovat jídlo a pití úředníkům panství na jednání v Kýšovicích, a při honech se staral o lesní zaměstnance a psy. Dohlížel také na okolní pastviny, lesy a sušení sena u Spindelbachu. V polovině osmnáctého století rychtář spravoval i blízké Sobětice. Roku 1798 rychtu koupila královská komora a v dalších letech ji pronajímala. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo jedenáct sedláků a tři poddaní bez pozemkového majetku. Sedláci měli 22 potahů a chovali 23 krav, čtyřicet jalovic, pět prasat a jedenáct koz. Na polích se pěstoval především oves, ale hlavním zdrojem obživy býval chov dobytka. Jeden ze sedláků se navíc živil jako forman. Před polovinou osmáctého století ve vši žilo formanů sedm. Vesnice tehdy patřila k farnosti Výsluní a do městské školy docházely i kýšovické děti. Po roce 1777 proběhla na přísečnickém statku raabizace, při níž byla půda kýšovického dvora rozdělena mezi poddané, kteří od té doby nevykonávali robotní povinnosti, ale místo nich odváděli vrchnosti peněžní poplatky. Až do první poloviny dvacátého století poblíž vsi u Prunéřovského potoka stával mlýn Fleckelmühle. Po druhé světové války došlo k vysídlení Němců z Československa. Z Kýšovic se v dubnu 1946 muselo vystěhovat 108 lidí (z toho 38 dětí). I přes částečné dosídlení novými přistěhovalci se počet obyvatel snížil oproti předválečnému stavu přibližně na třetinu, a v dalších letech lidí dále ubývalo. Navzdory tomu bylo v roce 1950 založeno jednotné zemědělské družstvo, ale už o čtyři roky později zaniklo a jeho majetek převzaly státní statky. Vesnice se nakonec zcela vylidnila a zanikla. Zůstaly stát jen dva rekreační objekty a dům čp. 38, u kterého od devadesátých let dvacátého století funguje ranč Oáza. Dle sčítání z roku 2011 zde nežil trvale žádný obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C3%BD%C5%A1ovice

Dojmy: Maličká vesnička, nacházející se východně od Výsluní, kde je jedna zajímavost.

Mapa

a

Památky a zajímavosti

IMG_5161