logo prehis.cz Cestování okres Chomutov Kamenné Klášterecká Jeseň

Klášterec nad Ohří

Informace

Městský erb:

Coat_of_arms_of_Klášterec_nad_Ohří

Navštíveno: 20. 9. 2021

Historie: Klášterec nad Ohří (německy Klösterle an der Eger) je město nacházející se asi 19 km jihozápadně od Chomutova. Svůj název město dostalo podle malého kláštera (klášterce) resp. proboštství, které zde založil postoloprtský klášter benediktýnů. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Claustrellum (1352), Closterlin (1356), Claustralium (1399), Closterlij (1356), in Claustrello (1363), de Klasterzecz (1407), Classterzecz (1431), Klassterecz (1541), Klassterzecz (1545) na Klášterci (1615) nebo Klösterle (1787). Přívlastek nad Ohří se začal používat od roku 1921/23 kvůli odlišení od shodně pojmenovaných obcí u Vimperka a u Žamberka. Kdy přesně bylo toto město založeno nevíme. Pravděpodobně bylo založeno někdy mezi lety 1150 – 1250, ale není jisté, jestli zde byla vesnice ještě před probošstvím anebo vznikla až kolem probošství. V roce 1277 král Přemysl Otakar II. Zdejší probošství zrušil a jeho majetek připadl královské koruně, odkud byl dán jako lénu rodu Šumburků. Tento rod přičlenil zdejší osadu k Perštejnskému panství. V roce 1352 se dozvídáme latinské jméno této tehdy vsi Claustrellum a v roce 1356 i německé a to Klosterlin. Na počátku 15. století začal Klášterec postupně růst na významu a význam nesebrali ani husitské války, které se mu jako zázrakem úplně vyhnuli. Již v polovině 15. století tak byl Klášterec označen jako městečko, které mělo právo konání týdenních trhů. Ve druhé polovině 15. století pak zdejší měšťané s vědomím svého pána využívali nelegálně určitá práva, jako právo vařit pivo, právo řemesel a konání trhů a tím narušovali tržní míli od Královského města Kadaně. Tento spor vyústil až k zemskému soudu, kdy Klášterec roku 1493 zažaloval Kadaňský purkrabí. První z těchto privilegii získalo toto městečko až v roce 1502 od majitele panství Felixe z Fictumu. Na počátku 16. století pak došlo k dokončení městského opevnění. Již v roce 1512 se postaral Kryštof z Fictumu o to, že se z Klášterce stal svobodný statek. Již v roce 1520 pak je poprvé zachycen erb Klášterce, u kterého však nevíme, kdo a kdy jej udělil. V roce 1523 byl založen v tomto městě řemeslnický cech. V roce 1529 získalo městečko práva od majitele panství Volfa Dětřicha a to rozšíření dědičných práv obyvatel a také nižší soudní pravomoci. Bohužel růst města zpomalila Šmalkladská válka, která proběhla v letech 1546 – 1547 mezi katolickým císařem Karlem V. a jeho bratrem českým králem Ferdinandem I. Během této války bylo okolí kláštera nejdříve pleněno Stavovským vojskem a následně bylo město napadeno vojskem generála Thumshirna. V roce 1547 pak začalo toto město vybírat clo na splavování řeky Ohře. Ale přišla další tragédie v podobě třicetileté války. Majitel panství Kryštof z Fictumu byl na straně stavovského povstání a tak po bitvě na Bílé hoře mu byl Klášterec se všemi statky zkonfiskován a v roce 1623 zakoupil toto panství Kryštof Šimon z Thunu. V roce 1621 se zde v okol města pohybovovali skupiny loupeživých vojáků. Po bitvě u Breitenfeldu v roce 1631 pak museli Klášterečtí měšťané uprchnout z města do Doupovských hor. V roce 1636 pak zabralo město císařské vojsko, kterému muselo město platit kontribuce. V roce 1639 zabrali město Švédové, které se pokusilo vypálit císařské vojsko. Tento akt vyústil požárem celého města. V roce 1645 byl Klášterec vypleněn švédským vojskem Tortensonem a již v roce 1646 bylo město vypleněno Švédským vojskem pod vedením Wrangela. Ještě trvalo řadu let, než se město vzpamatovalo z této války.

V roce 1659 byla řemeslníkům potvrzena a rozšířena práva, která dávali právo řemeslníkům, že se stávali svobodnými měšťany. Dne 27. března 1666 pak získalo toto město první císařské privilegium, a to právo konání výročních trhů konaných třikrát ročně. Postupně s obnovou městečka se také v tomto městě začalo rozvíjet tkalcovské řemeslo. Již na přelomu 17. a 18. století tak zde bylo celkem 57 tkalcovských mistrů. A v roce 1700 byl zde založen střelecký spolek, který zde pořádal střelecké soutěže. V roce 1706 se dozvídáme o obnově zdejšího popraviště, ale v roce 1725 se zde konala poslední poprava. Již ve 20. letech 18. století zde bylo celkem 11 cechů. Bohužel v roce 1726 zdejší městečko zachvátil velký požár, který zničil původní středověký kostel, který nebyl již nikdy obnoven. Od roku 1731 měl Klášterec svého prvního lékaře. V roce 1742 byl pak Klášterec obsazen Francouzskou armádou, která táhnula do bitvy s císařskými oddíly. A již v roce 1762 muselo město zaplatit Pruským oddílům výpalné, aby nebylo zničeno. A již v roce 1784 postihl město další požár, který poškodil část města u zámku a kostela a v roce 1785 došlo k zrovnoprávnění obyvatel města a předměstí. A již v roce 1786 je zde uváděna nankinská textilní manufaktura, výrobna ocelového zboží, punčochárna a podnik na zpracování sazí. Někdy v průběhu 80. let 18. století pak vznikl klášterecký vodovod. Ve 40. letech 19. století začalo postupné budování silnic, které zlepšilo spojení s okolními městy a obcemi. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se toto městečko stalo právoplatným městem a prvním zvoleným starostou byl Josef Melzer. V průběhu 2. poloviny 19. století pak v tomto městě pomalu vznikali různé spolky. V roce 1852 zde byla otevřena první poštovní stanice a v roce 1856 opět postihl zdejší zámek s pivovarem požár. Další požár pak následoval v roce 1859, který ale již zachvátil celé město. V roce 1870 započala výstavba místní železniční trati v rámci které byl zde vystavěn most přes Ohři. Tento most se stal svědkem jednoho incidentu, kdy novinář Mikoláš Urban se obával povodní způsobených ucpáváním mostu. K tomuto názoru se přidali také občané dalších vsí v okolí Ohře a v roce 1871 se vydali tento most zbořit. Dokonce proti občanům vybavených motykami a krumpáči musela zasahovat armáda. Na konci 19. století tak zde v Klášterci vznikla i městská policie. Během 2. světové války toto město několikrát utrpělo škody v rámci bombardovacích náletů utvořených spojenci. Ihned po vypuknutí Pražského povstání na konci 2. světové války se dva čeští obyvatelé Klášterce ujali iniciativy a vyvěsili Českou a Sovětskou vlajku na budově radnice. A již 6. května 1945 došlo k přestřelce mezi ruskými osvobozenými zajatci a Němci. Po konci 2. světové války pak došlo k odsunu původního obyvatelstva a k dosídlení obyvatel z vnitrozemí. Takže zatím co v roce 1930 zde žilo celkem 2524 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo celkem 1593 obyvatel. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo pak 5 922 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kl%C3%A1%C5%A1terec_nad_Oh%C5%99%C3%AD

Zdroj: https://www.klasterec.cz/zakladni-informace/historie-mesta/vyvoj/20-stoleti/

Dojmy: Historické město, které se nachází jihozápadně od Chomutova.

Mapa

Památky a zajímavosti

alegorie světadílů v Klášterci nad Ohří
dům v Klášterci nad Ohří
dům čp. 2 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 3 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 4 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 6 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 10 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 13 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 20 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 32 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 38 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 48 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 61 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 66 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 67 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 68 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 71 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 71 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 83 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 84 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 87 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 89 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 90 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 102 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 123 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 125 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 185 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 248 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 258 v Klášterci nad Ohří
dům čp. 553 v Klášterci nad Ohří
fara v Klášterci nad Ohří
hrob vojáků Rudé armády v Klášterci nad Ohří
hřbitovní kaple v Klášterci nad Ohří
Ježíšův dub v Klášterci nad Ohří
kalcinační pec v Klášterci nad Ohří
kaplička v Klášterci nad Ohří
kaplička v Klášterci nad Ohří
kaplička v Klášterci nad Ohří
kaplička sv. Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří
kašna se sochou Tritonů v Klášterci nad Ohří
kostel Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
kostel Panny Marie Utěšitelky v Klášterci nad Ohří
lázeňský dům Evženice v Klášterci nad Ohří
lví kašna v Klášterci nad Ohří
městský a klášterecký pramen v Klášterci nad Ohří
pomník obětem 1. světové války v Klášterci nad Ohří
porcelánka Thun v Klášterci nad Ohří
pramen Evženie v Klášterci nad Ohří
radnice v Klášterci nad Ohří
sala Terena v Klášterci nad Ohří
sedm zastavení bolestí Panny Marie v Klášterci nad Ohří
sloup Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
sloup se sochou krista na kříži v Klášterci nad Ohří
sloup se sochou Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří
sloup se sochou Panny Marie v Klášterci nad Ohří
sloup se sochou Panny Marie v Klášterci nad Ohří
sloup se sochou Panny Marie v Klášterci nad Ohří
socha rytíře Thuna v Klášterci nad Ohří
socha sv. Antonína Paduánského v Klášterci nad Ohří
socha sv. Floriána v Klášterci nad Ohří
socha sv. Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří
socha sv. Jana Nepomuckého  v Klášterci nad Ohří
socha sv. Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří
socha sv. Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří
socha sv. Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří
socha sv. Jana Nepomuckého v Klášterci nad Ohří
socha sv. Norberta v Klášterci nad Ohří
sýpka v Klášterci nad Ohří
zámek KLášterec nad Ohří v Klášterci nad Ohří