logo prehis.cz Cestování okres Chomutov Hradiště Hrušovany

Hrádečná

Informace

Navštíveno: 11. 9. 2021

Historie: Hrádečná (německy Sperbersdorf) je malá vesnice nacházející se asi 2 kilometry jihovýchodně od Blatna. Název vesnice vznikl z osobního jména Sperber, podle kterého byl pojmenován první statek (Sperbershof) a po vzniku dalších usedlostí se jméno přeneslo na celou osadu. V historických pramenech se jméno vyskytuje ve tvarech: Sperberszdorff (1477), w Ssperdrstorff (1552), na vsi Ssperbersdorffu (1561) nebo Sperbersdorf (1847). Německý název Sperbersdorf se používal až do roku 1952, kdy se při určování českého názvu vyšlo z německého slova Sperre (závora, uzávěr). Hrádečná tedy znamená vesnice, která uzavírá cestu. Ojedinělé využívání krajiny v okolí Hrádečné během pravěku dokládá depot zbraní z doby římské. Byl nalezen v roce 2003 jihovýchodně od vesnice poblíž hranice katastrálního území Březenec. Uložen zde byl nejspíše na rozhraní starší a mladší doby římské. Obsahoval železné hroty kopí nebo oštěpů, meč a komponenty štítů. Vzhledem k jeho uložení na místě vzdáleném od soudobých sídlišť a pohřebišť se předpokládá určitá symbolickou funkci depotu. Vesnice byla pravděpodobně založena již ve 14. století. První písemná zmínka o Hrádečné pochází z roku 1477, ale Binterová odkazuje na listiny řádu německých rytířů z chomutovské komendy, podle kterých se Hrádečná dostala do řádového majetku v období 1382–1386. Po roce 1411, kdy řád chomutovské panství ztratil, střídala vesnice majitele bez podrobnějších zpráv. Posledním majitelem panství byl Jiří Popel z Lobkovic, kterému byl majetek zabaven a rozprodán. Hrádečnou koupil roku 1605 Adam Hrzán z Harasova a připojil ji k červenohrádeckému panství, jehož součásti zůstala až do roku 1850. Třicetiletá válka se vesnice nejspíš nedotkla. Podle Berní ruly z roku 1654 byly zdejší domy v dobrém stavu a hlavním zdrojem obživy obyvatel byl chov dobytka a prodej dřeva v Chomutově. Po zrušení patrimoniální správy v polovině 19. století se tato vesnice stala součástí obce Blatno, ale již v roce 1880 se stala samostatnou obcí. Hrádečná byla zemědělskou vsí. Na konci devatenáctého století necelou polovinu katastru tvořila orná půda, asi třetinu pokrýval les a zbytek se dělil mezi louky, pastviny a neobhospodařovanou půdu. Pracovali zde dva ševci a zbytek obyvatel se živil zemědělstvím. Typickými plodinami byly brambory, zelí, jablka a samozřejmě obiloviny (žito, oves a ječmen). Ve stejném období se zde choval hovězí dobytek, kozy a prasata. Po 2. světové válce přišel odsun původního obyvatelstva a dosídlení obyvatel z vnitrozemí, což mělo za následek že zatím co v roce 1930 zde žilo 148 obyvatel, tak v roce 1950 zde žilo již jen 55 obyvatel a v roce 1961 jen 25 obyvatel. Díky tomu se tato tehdy obec stala roku 1969 opět součástí obce Blatno, kam spadá do současnosti. Dle sčítání z roku 2011 zde žilo celkem 44 obyvatel.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Hr%C3%A1de%C4%8Dn%C3%A1

Dojmy: Maličká vesnička nacházející se jihovýchodně od Blatna, kde je několik zajímavostí.

Mapa

Památky a zajímavosti

Československé opevnění na Kočičáku v Hrádečné
dům čp. 5 v Hrádečné
dům čp. 18 v Hrádečné
dům čp. 19 v Hrádečné
dům eč. 22 v Hrádečné
hrad Bergrutsch v Hrádečné
kaple Neposkvrněného Početí Panny Marie v Hrádečné
sloup se sochou Panny Marie v Hrádečné