Navštíveno: 13. 3. 2020
Historie: Komorní hůrka (něm. Kammerbühl) je kopec (503 m n. m.) na Chebsku, který byl vyhlášen dne 31. prosince 1933 jako Národní přírodní rezervace o celkové rozloze 6,98 ha. Komorní hůrka je jednou z nejmladších čtvrtohorních sopek na území České republiky. Jedná se o zalesněný kopec - sypaný kužel, tvořený vulkanickým materiálem. V jeho odlesněné východní části je opuštěný jámový lom, štola a skalní výchozy. Lokalita se nachází na území geomorfologické jednotky Chebská pánev. V řadě pramenů, včetně seznamu chráněných území AOPK ČR, je citována původní domněnka, že Komorní hůrka je nejmladší sopkou, která byla v minulosti činná na území České republiky. Ve stínu věhlasu Komorní hůrky zůstává poněkud skryto povědomí o další čtvrtohorní sopce Chebska Železné hůrce, vzdálené od Komorní hůrky asi 14,5 km vzdušnou čarou směrem na jihovýchod. Údaje o stáří obou sopek se pohybují v rozmezí 200 000 až 1 milión let. Podle radiometrického měření je stáří Komorní hůrky nejčastěji odhadováno na 250 000 - 400 000 let. Dle nejnovějšího průzkumu z počátku 21. století by mohlo stáří Železné hůrky být 150 000 - 400 000 let, čímž není vyloučeno, že nejmladší sopkou na území České republiky by mohl být právě tento čtvrtohorní vulkán. Problematikou datace aktivity západočeských sopek Komorní hůrka a Železná hůrka se zabývali i vědci z Geografického ústavu Univerzity v Heidelbergu (SRN). Komorní hůrka vznikla ve čtvrtohorách na dně vysychajícího slaného jezera erupční aktivitou tzv. strombolského typu, pojmenovanou podle stejnojmenné sopky v Tyrhénském moři. V závěrečné fázi jícen sopky vyplnil čedič (olivinický nefelinit) a překryl i oblast sopečného popela na jihozápadní straně sopky. Kopec je torzem struskového kužele malého čedičového vulkánu, vystupujícího z Chebské pánve na křížení chebsko-domažlického příkopu a západního okraje oherského riftu. Jedná se o vulkanický vrch stratovulkánového typu s projevy střídajících se erupcí bazaltoidních lávových výlevů a vulkanického popela. V usazených tufech se vyskytují nejen sopečné pumy, ale i xenolity vytržené erupcí z okolního pláště metamorfitů a granitů. Vzácně lze v této lokalitě nalézt i porcelanity. Sopečné strusky a tufy, obsahující bazaltoidní sopečné pumy o velikosti až 50 cm, se v jámovém lomu těžily tak intenzívně, že torzo struskového kužele v průběhu 20. století prakticky celé zmizelo. Komorní hůrka byla původně bezlesá, nyní jsou místa, kde by bylo možno v terénu studovat její geologickou minulost, zcela zarostlá a nepřehledná. Tuto skutečnost však poněkud vyvažuje uskutečnění projektu Naučné stezky Komorní hůrka s pečlivě vypracovanými informačními panely. Zatravněný prostor bývalé jámy na těžbu štěrku se stal postupem času významnou botanickou lokalitou, k čemuž přispělo zdejší specifické teplé a suché mikroklima. Za zmínku stojí především výskyt silně ohroženého druhu - vstavače obecného (též Vstavač kukačka, Orchis morio).
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Komorn%C3%AD_h%C5%AFrka
Dojmy: Velmi zajímavá Národní Přírodní památka, která je jednou z hojně vyhledávaných míst.
