Lázně Kynžvart - hrad Kynžvart

Informace

Navštíveno: 27. 3. 2019

Historie: Zdejší oblast je poprvé zmiňovaná v roce 1197, kdy tehdejší les byl součástí sporu mezi městem Chebem a klášterem v Teplé. Následně byla uzavřena v roce 1242 smlouva s Chebem, kdy se tato oblast stala součástí Českého království. Někdy v této době nechal vystavět král Václav I. na tomto místě hraniční hrad, který chránil nejen obchodní, ale také vojenskou stezku. Nejstarší písemná zmínka o tomto hradu pak pochází z roku 1287, kdy se stal tento hrad majetkem Štaufského ministeriálního rodu Hartenberků z Hartenberku, kteří v této době již vlastnili město Kynšperk, přesněji řečeno se tento hrad stal majetkem Tuta z Hertenberku. Jelikož ale v roce 1322 připojil král Jan Lucemburský Chebsko k Českému království, tak tento hrad začal ztrácet na významu, jelikož byla zdejší hranice posunuta o velký kus na západ. V době kolem poloviny 14. století tento hrad drželi Englhart a Albert z Kynžvartu, kteří se ve sporu mezi císařem Ludvíkem Bavorským proti Českému králi Karlu IV. připojily na stranu Ludvíka Bavorského a Engelhart začal konat nájezdy na Chebské obyvatele. Kvůli tomu se král Karel IV. rozhodl a vyslal své vojsko proti tomuto hradu. Hrad byl tak v roce 1347 dobit a pobořen. Následně bylo zakázáno, že tento hrad nesmí být již nikdy obnoven. Bratři prchly do Bavorska a v roce 1349 vrátili a pokusili se tento hrad obnovit. Nakonec se ale podrobili zákazu Karla IV. a začali sídlit na hradě Boršengrýn v nedalekém Úbočí. Tento hrad tak naprosto ztratil na významu, a to až do roku 1395, kdy zdejší území vyměnil královský podkooří Zikmund Huler za hrad Orlík s Hynčíkem Pluhem z Rabštejna. Již v roce 1398 král vyhověl Hynčíkově žádosti a dovolil mu obnovit původní hra. Tento hrad byl tak vystavěn jako mohutný gotický hrad s rozsáhlým předhradím. Tento hrad byl v roce 1400 prodán leuchtenburskému landkraběti Janovi, který jej přenechal Jindřichovi I. z Plavna. Tento muž zde již tak připomínán poprvé v roce 1402. Tento muž v roce 1418 povstal proti králi Václavu IV. spolu s Borešem z Rýzmburka. To mělo za následek to, že král Václav IV. vytáhl proti pánu z Plavna, který byl zajat a uvězněn na Staroměstské radnici. V roce 1419 tohoto muže vysvobodili Husité a tento muž se stal věrným služebníkem císaře Zikmudna a zapřisáhlým protivníkem Husitů. Tento fakt měl za následek to, že husité vypálili Plavno a další statky tohoto muže. Posledním majitelem tohoto hradu z tohoto rodu byl Jindřich III. z Plavna, který je zde naposledy zmiňován v roce 1471. Následně tento hrad byl na konci 15. století prodán rodu Šliků, po kterém na počátku 16. století se stal hrad majetkem rodu Gutštejnů. Tento rod vedl ale jistou sourozeneckou válku mezi bratry Volfem a Jindřichem. Tohoto sporu využil král Vladislav II. Jagelonský, který zařídil, že se tento hrad stal majetkem České koruny. Někdy před rokem 1516 byl tento hrad zastaven bratrům Hynčíkovi a Hanušovi Pluhům z Rabštejna. Následně získal tento hrad Kašpar Pluh z Rabštejna, který se ale zúčastnil stavovskému odboji, a tak mu byl v roce 1547 tento hrad zkonfiskován a v roce 1554 postoupen bratrům Jindřichovi, Zdeňkovi a Jáchymovi ze Švamberka. Tito muži v průběhu 60. a 70. let opravili. Následně přenechali páni ze Švamberku tento hrad před rokem 1585 Chebskému purkrabímu Hanuši Šebestiánu z Cedvic. V roce 1586 si rod Cedviců vymohl na císaři dědičné právo na tento hrad, ale za účast na stavovském povstání byl tento hrad v roce 1621 zkonfiskován. V této době rod Cedviců již ale na hradě nežil, ale žil na tvrzi, která se nacházela v místech, kde stojí dnešní zámek. V roce 1623 získal zdejší panství jako zástavu Jan Reichart z Metternichu, Winneburgu a Brilsteinu, který v roce 1630 získal dědičné právo na zdejší panství. Bohužel následně přišla třicetiletá válka i do tohoto kraje. V roce 1647 totiž obsadila tento hrad Wrangelova armáda, která v té době obléhala Cheb. V srpnu roku 1647 Švédské vojsko odsud vytlačila císařská armáda pod vedením Corna, ale již v říjnu 1647 Švédi dobily zdejší hrad zpět a při tom byl hrad vypálen a zničen. Následně již tato zřícenina hradu sloužila jako zdroj stavebního materiálu na stavbu zámku v 80. letech 17. století. Dodnes se tak z hradu zachovali mohutné hradní příkopy, zbytky rozsáhlého předhradí a zbytky zdí samotného hradu se zbytky mohutné kruhové věže.

Zdroj: https://www.hrady.cz/hrad-kynzvart-lazne-kynzvart/

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kyn%C5%BEvart_(hrad)

Zdroj: https://www.slavkovsky-les.cz/zajimava-mista-slavkovskeho-lesa/hrad-kynzvart/

Dojmy: Malebná zřícenina, která určitě stojí za návštěvu.

Mapa

a

Fotografie

×